Pro časopis Svědomí/Conscience 1/2017

Trpce očividný důvod, proč křesťané hlasovali pro Trumpa
(který liberálové prostě nechápou)

Jonathon van Maren

Nyní, po zvolení Donalda Trumpa, dosáhl kolaps na levici rozměrů, které konkurují Černobylu. Studenti Cornellovy univerzity se sešli na slzavém setkání, aby truchlili nad pádem Hillary Clintonové. Jako obvykle bylo zfalšováno značné množství zločinů z nenávisti a levice hlasitě upozorňovala na každé potenciálně rasistické graffiti jako důkaz, že volba Trumpa povede k surovým rasovým válkám. Skutečné násilí a výtržnosti naštvaných pokrokářů je téměř zcela ignorováno. A konečně, v televizních besedách po celé zemi se soustavně omílá jedno téma: strach. Zvolení Donalda Trumpa budí zřejmě v mnoha lidech pocit, že vedení země je nyní jaksi zásadně proti nim, což je děsí.

přesně tak se cítili křesťané během uplynulých osmi let pod vládou Baracka Obamy.

Mnoho mých ne-křesťanských a liberálních přátel ohromilo, že jak evangelikálové, tak katolíci hlasovali drtivou většinou pro Donalda Trumpa, třikrát ženatého provozovatele kasina, pověstného svým vulgárním žvaněním. Rád bych nyní věnoval chvíli času, abych jim přímo vysvětlil, proč pro něj vlastně většina křesťanů hlasovala. Je to opravdu jednoduché: křesťané pro Donalda Trumpa hlasovali proto, že hrozící de facto třetí Obamovo volební období by pro křesťanská společenství mělo existenciální dopad.

Už skoro celé desetiletí se na křesťany bez ustání sypou útoky z nejvyšších vládních míst. Obama chce donutit křesťanské církve a školy k přijetí nejradikálnější a nejnovější verze genderové ideologie a je ochoten v tom podniknout exekuční kroky, jen aby ty méně osvícené přiměl k tomu, že se zařadí do stáda. Obavy křesťanů se okamžitě zavrhují coby „transfobie”.

Mezitím Hillary Clintonová na jednom mítinku informovala publikum, že v některých bodech budou křesťané muset svoji víru změnit. A teď křesťané u večeře diskutují o tom, co dělat, když jim budou vnuceny pro ně nepřijatelné učební osnovy. Jejich vlastní vláda totiž stále více prohlašuje, že křesťanští rodiče jsou příliš homofobní a příliš plni nenávisti, než aby mohli vyučovat své vlastní děti. Dokážete pochopit, jak matky a otce děsí vyhlídka, že jim současní mocní chtějí aktivně zabránit v předávání víry vlastním dětem?

Dovedu pochopit, proč lidem z některých přistěhovaleckých komunit dělá starost, co by pro ně Trumpovo prezidenství mohlo znamenat osobně – ale pokud jde o výbuchy vzteku převážně bílých liberálních univerzitních studentů: co vy máte co vyvádět? Nikdo neříká, že nemůžete předávat svým dětem své hodnoty. Nikdo neříká, že vy jste bigotním, fašistickým nepřítelem menšin jen proto, že máte náhodou odlišný věroučný systém. Ale říkají to o křesťanech – a vy jste to o nich říkali také. A myslí to vážně. Ti studenti, kteří pláčou ze strachu před Trumpovou vládou, se nemají čeho obávat. Nikdo jim nezruší jejich „Ženská studia“ (genderově zaměřený interdisciplinární akademický obor – pozn. překl.) ani jim nikdo nezatrhne kroužek LGBTQ (zkratka Lesbic-Gay-Bisexual-Transsexual-Queer – pozn. red.) a podobně. Nechte to plavat.

A potom také přišel prudký vzestup duhového fašismu. Útočí se na křesťanské pekaře, fotografy, pastory. Skuteční lidé přicházejí o skutečné obchody, které si s námahou budovali po řadu let. Je ničen jejich způsob života. V některých případech se křesťanští obchodníci dožili toho, že se stali terčem útoku homosexuálních aktivistů, kteří je nařkli z nenávisti a homofobní bigotnosti jen proto, že odmítli asistovat při slavení gay svazku, a že jim proto vysychá zdroj příjmu, který potřebují pro obživu svých rodin. To je všechno. Chtěli zkrátka jen žít v souladu se svou vírou – a proto si z nich aktivisté udělali terč. Nestačilo jim popojít ulicí o kus dál a vybrat si ze spousty fotografů či pekařů, kteří budou náramně potěšeni, že mohou pomoci při oslavě sňatku gayů. Ne, oni potřebovali vidět, jak ty malé rodinné obchůdky krachují, i kdyby to znamenalo, že pekař i s rodinou skončí na ulici. Odpůrce je nutno rozdrtit.

Tyto věci se staly a dějí se dál. A mnozí z vás jen pokrčí rameny a řeknou si, že homofobové dostali, co si zasloužili. Nezáleží vám na těch lidech a nerespektujete jejich právo žít podle své víry, protože vás vaše myšlení dovedlo k představě, že na té víře je cosi zásadně špatného.

A pak – Barack Obama a Hillary Clintonová doopravdy chtěli křesťany donutit k podporování potratového průmyslu, což je něco, co mnozí z vás podporují, protože každý žvaní o „reprodukčních právech“, aniž by kdy promluvil o tom, co takový umělý potrat ve skutečnosti je. Je to potrat. Se vší vážností vás vyzývám: vygooglujte si to. To bylo důvodem, proč jsem se nakonec zapojil do hnutí pro život: našel jsem si to na Googlu a uvědomil jsem si, co je potrat. Věnujte tomu vteřinu a opravdu se podívejte na obrázky mrtvých miminek – a pak si připomeňte, že Barack Obama dokonce hlasoval proti ochraně dětí, které potrat přežily, a že se Hillary Clintonová stavěla za potrat ještě i v posledních stadiích těhotenství.

Je pro vás skutečně tak těžké pochopit, že ti, kdo neúnavně bojují za ochranu těchto miminek, opravdu raději vsadí na podporu neomaleného miliardáře, než aby dali svůj hlas někomu, kdo si myslí, že nejmladší členové lidské rodiny nejsou ničím víc než odpadem bez duše? Já jsem už viděl dítě po potratu. Držel jsem v rukou zmasakrovaného chlapečka. Kdybyste takové děťátko viděli i vy, pochopili byste, proč si nemyslíme, že je Hillary Clintonová dobrý člověk. Myslíme si, že její politická stanoviska vedou přímo k mrtvým dětem, protože taková je pravda.

A to ani nemluvíme o skutečnosti, že válka demokratů proti náboženské svobodě byla tak zhoubná, že je dovedla až k soudní při, jejímž prostřednictvím chtěli donutit řeholnice – z kongragace Malé sestry chudých – aby financovaly kontrolu porodnosti. Odpůrce je přece nutno rozdrtit.

Prostou skutečností je, že křesťané hlasovali v sebeobraně. Hlasovali pro zabrzdění neumdlévajícího, osm let trvajícího útoku nejen proti jejich hodnotám, nýbrž proti jejich možnosti žít svobodně, beze snah radikálních pokrokářů vnutit jim nějakou nově vynalezenou ideologii nebo jim věšet na šíji ceduli s nějakou novou „fobií“, či je nutit, aby ze svých mezd financovali lékařské vrahy, kteří odsávají útlé lidské bytosti a dělají z nich krvavou břečku. Většina těch křesťanů nejsou žádní aktivisté. Většina jich prostě chce, aby je vláda nechala na pokoji. Jenže to jim po celých dlouhých osm let nebylo přáno. A když tedy tento čas vypršel, hlasovali tak, aby zasadili Obamovi a jeho pokrokářským poskokům co největší možnou ránu.

Třeba se ukáže, že Donald Trump je destruktivní silou. To nám řekne čas. Pro mnoho lidí je ale teď ničitelem všeho, co je správné. Michael Moore se nemýlil, když přirovnal Trumpa k „legálnímu Molotovovu koktejlu“, kterým voliči mrštili rovnou předním oknem po elitách. Sekulární pokrokáři používali a stále používají politické korektnosti k zadušení života křesťanů: častují je všemi možnými jmény a považují je za nějaké zuřivě nenávistné gay-bijce. Nyní se média vrhla na jednoho muže, kterého cejchovali všemi myslitelnými nálepkami – a on stejně vyhrál. Pokrokáři vytvořili systém, který mohl křesťany každým okamžikem zničit – systém plný neustále se měnících předpisů vyjadřování (v originále speech code – pozn. red.), které informovaly zmatené muže a ženy o jejich nenávistném postoji, který prý v nich přece jenom je, i když oni sami nenávist vůči nikomu necítí. A pak se objevila pořádná bourací palice se jménem Donald Trump a ti uštvaní a ušlápnutí voliči se jej rozhodli použít k rozbití systému vytvořeného obzvláště k tomu, aby je onálepkoval a zatlačil do ústraní.

Je třeba, abyste pochopili, že křesťané vnímají při poslechu médií něco značně jiného než vy.

Slyší z nich pošklebky a výsměch na svou adresu od lidí jako je John Oliver, který věří, že muž s penisem může být současně ženou. Slyší, jak jim do příšerných lidí nadává Samantha Beeová, která si myslí, že je naprosto v pořádku ve třetím trimestru těhotenství roztříštit miminku lebku. Slyší, jak je nazývá bigotními nenávistníky Bill Maher, který prohlašuje, že oceňuje rozmanitost. Ač se třeba pro sebe bolestně uchechtnou, přesto však vědí i to, jakou nenávist k nim mají právě lidé, kteří by teď rádi věděli, jak je možné, že raději hlasovali pro Donalda Trumpa než pro Hillary Clintonovou, ženu, která by při nejbližší příležitosti použila svoji vlastní bourací palici proti náboženské svobodě.

Je třeba, abychom sledovali postup Trumpova prezidentství. Obklopen muži jako je Mike Pence může dokázat, že je spojencem křesťanů, kteří mu 8. listopadu dali svůj hlas. Ale i v případě, že jejich spojencem není, je pro křesťany prostě úlevou, že to není Hillary Clintonová. Jak jsem ukázal přede dnem voleb, jsme většinou docela obeznámeni s tím, že se Donald Trump otázkou potratů či náboženské svobody nezabývá. Hillary Clintonová se naproti tomu zabývá potraty přímo vášnivě a stejně vášnivý zájem má o to, aby její strana pokračovala ve své radikální sociální agendě. I kdyby Donald Trump pro křesťany neudělal nic, nechá je aspoň na pokoji. A to bude po osmi letech vlády Baracka Obamy obrovská úleva.

Tedy proto tolik křesťanů volilo Donalda J. Trumpa.

Jonathon van Maren
Text byl publikován 14. 11. 2016 na
www.virtueonline.org. Pro KONZERVATIVNÍ LISTY přeložila Ivana Kultová. Do Svědomí nabídla Konzervativní strana

zpět na hlavní stranu                     přehled článků ze Svědomí