Výběr článků z časopisu  Svědomí / Conscience - ročník 2008

Kanadsko-český exilový nezávislý časopis pro Českou republiku s tradicí od roku 1955,

 vydavatel a šéfredaktor: Milo Komínek, P.O.Box 70, 738 02  Frýdek-Místek 12,  e-mail: svedomi@applet.cz

 

 

Právě nutná neutralita (Bohumil Kobliha a spoluautoři)

...Zde si připomeňme, že neutralismus bychom vždy měli přísně rozlišovat od neutrality, která je výrazem z oblasti mezinárodního práva a znamená vždy přísně zakódovanou neúčast ve válečných konfliktech. Starší a střední generace mají jistě v živé paměti, že politiku nezúčastnění v období „studené války" nasadily státy, které se do nepřátelství mezi USA a SSSR nechtěly zaplést. V Evropě to byla především titovská Jugoslávie a mimo Evropu Indie... Po roce 1970 už asi sto zemí, mezi nimi, převážné množství nově vzniklých států Asie a Afriky, se vyslovilo pro tuto novou cestu, aby primárně předešlo nechtěnému vtažení do konfliktů a sekundárně omezilo nechtěné vměšování gigantů do jejich, malorozpočtové existence. Chtěly předejít neokolonialismu...  Celý text zde...

K případu Emanuela Moravce (po Mnichovu) (Stanislav Berton pro Svědomí)

Emanuel Moravec patřil ke skupině politiků a vojáků, kteří chtěli bránit republiku za každou cenu, i kdyby Francie a SSSR nedostáli spojeneckým závazkům... 2. října se shromáždili Pražské radnici, za účasti primátora Dr. Petra Zenkla, který se měl stát předsedou revoluční vlády: Hubert Masařík, Emanuel Moravec, Josef Patejdl, Lev Prchala, Hubert Ripka, Ladislav Rašín, F. X. Šalda, Bohumil Stašek, a jiní... Jmenovaní po vzrušené debatě došli k názoru, že na převrat bylo pozdě. Zenkl neměl odvahu jít na Hrad a sdělit Benešovi do očí, že politici a vojáci v něho ztratili důvěru. Tuto nevděčnou funkci vzal na sebe Emanuel Moravec. Tělesně i duševně úplně zhroucený Beneš - Moravec ho nazval později v knize Děje a bludy „ranečkem bídy" - Moravcovi v dlouhém rozhovoru vyložil novou mezinárodní situaci státu, opuštěného zrazeného od všech spojenců, i domnělých přátel. Naznačil, že se čs. politika musí ihned politicky přeorientovat a zahájit nový poměr k Německu.  Celý text zde...

Nestačím se divit ! (65) (Jan Kukuczka, Svědomí 12/2008)

Hezkou řádku let jsem chodil kolem zrušeného výměníku. Nějakou dobu tam prodávali zeleninu, pak se tam zabydlely sběrné suroviny, opět prodej zeleniny, stavební materiál, skladové prostory. Časté změny měly jedno společné, nebyly prosperující. Jednoho dne  se budova zaskvěla neonovými nápisy Bar – herna, otvírací doba  non stop. Majitel si spokojeně mne ruce. Za čtrnáct dnů je tržba stejná jako předtím za celý měsíc. Jak je to možné, říkám si, vždyť v okruhu asi dvěstěpadesáti metrů se nachází sedm velkých restaurací a tři bary s hernami.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Představitel české barokní hudby (Josef Hermann, Svědomí 12/2008)

Český barok XVIII. století vložil do kulturní pokladnice Evropy jména mnoha skladatelů, kteří zazářili oblohou čilého společenského ruchu na uměleckém základě, leskem tichých večerů a hlubokých zážitků. Mocní tohoto světa se doslova předháněli angažováním nadaných i dříve prověřených kumštýřů, kteří se rádi podíleli na přínosu nesmírné velikosti.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Zemřel Josef Herman (Svědomí 12/2008)

5. ledna 2009 zemřel v Kalifornii bývalý politický vězeň Josef Hermann, o kterém jsme psali v čísle 3/2008. Do časopisu Svědomí zaslal řadu příspěvků, které vycházely a vychází v rubrice "Kulturní dědictví". Zde přetiskujeme z prosincového čísla Svědomí 12/2008 ten o Vojtěchu Hynaisovi.  Texty ze Svědomí 12/2008 zde...

Černý Petr (Jaroslav Lhotka, Svědomí 12/2008)

Dlouhá léta živený obchod s hypotékami v USA přinesl nereálné zisky a vyústil do hypoteční krize, která v důsledku krize důvěry mezi bankami přerostla v světovou finanční krizi a přelila se do Evropy. Podobná krize vznikla krachem na newyorské burze v r. 1929 a za rok zasáhla střední Evropu.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Bursík už hraje jinou hru (Jan Keller, Svědomí 12/2008)

Na zasedání rozšířeného vedení Strany zelených předseda strany Martin Bursík poprvé veřejně deklaroval, že v hlasování podpoří instalaci amerického radaru nedaleko Prahy. Učinil tak přesto, že podle platného usnesení celorepublikové rady mají zelení poslanci doporučeno hlasovat proti radaru.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

O pravdě, která ještě nezvítězila (Jára Meců, Svědomí 12/2008)

Na závěr  „osmičkového roku a na začátek  „roku svobody" několik ryzích pravd pro naše vážené papaláše: O našem osudu, o sametové revoluci nerozhodovali disidenti s Havlem - Havlíčkem, ale velmoci...  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Slovenskí "experti" a české "reformy" (Vladimír Pavlík, Svědomí 12/2008)

...Keď som si prečítal v periodiku „Týždeň", že Topolánkova vláda angažovala do svojho „reformného" spolku bývalého pravicového ministra práce, sociálnych vecí a rodiny Ľudovíta Kaníka, nadobudol som pocit, že sa nemôže jednať o svojprávnych politikov. Možno nebudem ďaleko od pravdy pokiaľ skonštatujem, že členovia jeho vlády sa stali poníženými služobníkmi lichvárov zo Svetovej banky a Medzinárodného menového fondu v pokračovaní pokusov cez ekonomiku na českom národe, presne podľa slovenského vzoru. Že nehovorím do vetra, svedčia aj prípady o ktorých sa dozvedám z českých televízii a novín, kde najviac sa podmienky na slušný život zhoršujú dôchodcom, ťažko zdravotne postihnutým, teda, tým najbezbrannejším.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Dejte nám dárek k dvacetinám (Svědomí 12/2008)

Redakčně krácená výzva studentů UK a iniciativy „Inventura demokracie“ k 17. 11. 2008.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Už všichni odešli (Květoslava Čajanová, Svědomí 12/2008)

Už všichni odešli - děti i dospělí,

každý jen na chvíli, pohleděl do jeslí.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Vánoční (Jarmila Urbánková, Svědomí 12/2008)

Když je noc nejdelší, utkaná z mlžné zimy,

zavoní domovy snítkami vánočními

a balíčky tak skrývané putují k tajné skrýši,

zní melodie pradávná, již všechny děti slyší,

svírá to srdce toužením, předtuchou oné noci,

kdy nikdo nemá zůstat sám, bez dárku, bez pomoci  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Vánoční krajina (Svědomí 12/2008)

Zdá se, jako by v tom velkém tichu celá příroda tvrdě spala... Ale ne, to jenom v odpočinku zdřímla, kořínky trav i míza stromů se zatím skrytě uvnitř připravují k nové práci, až přijde čas probuzení.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Ten kdo má (Bohumil Kobliha, Svědomí 12/2008)

„Ten kdo má peníze, ten má sádla vanu, a ten kdo je nemá, ten musí jíst Sanu... ", atd. Tak si hrál lidový humor rodiny Blahníkových zpěváčků za Druhé světové války s finanční situací a blahobytem. Nevím co by zpívali dnes, ale lid český vždy byl u kořenů poznání. K dnešnímu „kreditnímu křupnutí", „kreditnímu krachu" (Credit crunch), či bankovní a finanční krizi, by asi kladli celou řadu otázek a humorných nápovědí.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Politika bez vize a vůdcovství (Vlastimil Podracký, Svědomí 12/2008)

Když předseda vlády Topolánek prohlásil, že by svoje syny "hnal", kdyby chtěli být vojáky, připomněl jeden principiální fenomén současné české politiky ‑ politiku bez vize a vůdcovství. Ta je vidět zcela zřetelně na posledních sporech v ODS, ale nejen tam. Ale podívejme se na politiku celkově. Poslední politici, kteří měli ještě nějakou vizi, z politiky postupně odchází a další nejsou. Havel a Zeman vizi měli a současný prezident Klaus ji také má. Ale tím to končí. Dále už je jen průměr a v pozadí morální bahno. Jak se to mohlo stát?  Celý text ze Svědomí 2008 zde...

Augiášův chlév (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 12/2008)

...Co a jak se v naší zemi i společnosti po roce 1990 odehrálo, bylo přirozené a logické. Neděláme‑li nic ke skutečné změně, nemáme si na co stěžovat... jedinec i společenství, bez vzchopení se, odstranění příčin rozkladného stavu a pochodu, dále upadá a stáváme se dobytkem... Když jsem v počátku devadesátých let podobně argumentoval ve sněmovně, nenávistně na mne syčeli. Mám celoživotní osobní zkušenost, že pokud se člověk nepoddal, přežil a dokonce dosáhl většiny věcí, které si umínil. Nakonec si na něj nedovolili ani hajzli...  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Podporujte svého prezidenta (Svědomí 12/2008)

V průběhu minulých týdnů, i v současné době, probíhá na naší politické a mediální scéně nevybíravá skandalizující kampaň namířená proti prezidentu republiky v souvislosti s jeho kritickým postojem k ratifikaci tzv. Lisabonské smlouvy. Přední deníky nešetří urážlivými titulky, se zjevným zalíbením citují "proevropské", většinou levicové, zahraniční listy a opoziční socialisté, ruku v ruce s koaličními zelenými "havlisty", dokonce prezidentovi za jeho názorovou stálost otevřeně nadávají a vyhrožují tajuplnými "dalšími kroky", jimiž bude nutno prezidentovu údajnou "nesoudnost" korigovat.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Naděje pro Milo Komínka (František Rozhoň, Svědomí 12/2008)

7. listopadu 2008 připomněla Literárně dramatická společnost Místecká Viola, jak se také žilo v socialistické demokracii lidu osvobozovanému od kapitalistického vykořisťování. Na jevišti Richard Sobotka a Jan Kukucka jako dva „příslušníci“, jeden hodný a druhý zlý, vyslýchali Milo Komínka. Člověka dělnického původu a nevykořisťujícího, přesto bolševiky nejprve zbaveného práce, a když se vzepřel, nadlouho i svobody. Komínek mimo jiné vypověděl, jak všestranně režim lidi podváděl - třeba po amnestii v čase sokolského sletu 1948 vyvěsil nad vězení bílé vlajky „na důkaz“, že vězení „jsou prázdná“, na propouštěné vězně však byly vystaveny nové zatykače. Komínek přiznal i své překvapení, jak rychle se podařilo lidi zaslepit, aby odsuzovali člověka, který jim v životě neublížil.  Celý text ze Svědomí 12/2008 zde...

Nestačím se divit ! (64) (Jan Kukuczka, Svědomí 11/2008)

...Kalich hořkosti si musí člověk často v této společnosti vypít až do dna. Tak hlásá dávná moudrost reagující na mnohdy kruté chvíle, které neberou konce. To jsem si uvědomil po rozhovoru s mladým člověkem, který mimo jiné ctí Komínka nejen jako politického vězně, spisovatele a akrobata, který mimo jiné reprezentoval naší vlast v různých částech světa více jak sto padesát krát, ale i jako člověka bojujícího za spravedlivé principy v dnešní složité společnosti.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Projekt vznikající České demokracie (Svědomí 11/2008)

Projekt SOS ‑ Politická evoluce vznikl na základě absurdity současné lidské společnosti. Nejen česká, ale i ostatní vlády světa nejsou schopné zajistit všem lidem důstojný život. Prozatím jsme se dočkali jen válek, hladu a neochoty s problémy světa něco udělat. V české kotlině se zdánlivě nic takového neděje. Přesto je nutné upozornit na nelidské podmínky pro život mnoha seniorů, pracujících, ale i dětí v domácnostech méně majetných občanů.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Stanovisko Ruskej Federácie k žiadosti SZCPV o odškodnenie príbuzných obetí usmrtených pri invázii do ČSSR 21. augusta 1968 (Svědomí 11/2008)

Svetové združenie bývalých čsl. politických väzňov (SZČPV) prostredníctvom Veľvyslanectva Ruskej Federácie v Bratislave požiadalo Prezidenta Ruskej Federácie Dmitrija Medvedeva o odškodnenie príbuzných obetí usmrtených pri invázii do ČSSR 21. augusta 1968. Na prevažnú väčšinu týchto obetí - ich súrodencov - sa totiž nevzťahoval Národnou radou Slovenskej republiky prijatý zákon č. 547/ 2005 Z.z. nakoľko z dôvodu 40. ročného časového obdobia rodičia týchto obetí v priamom pokolení zomreli a vlastné deti vzhľadom na svoj vek v tom čase ešte nemali.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Objevení světla (Bohumil Robeš, Svědomí 11/2008)

Zapomenutý svět ve mě

napřimuje úpěnlivě záchranné stěžně

k objevení Kolumbova vejce

Všechny písně umlčené země...  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

V zločinoch proti ľudskosti si rozumejú (Vladimír Pavlík, Svědomí 11/2008)

Zastávam názor, že krajské voľby v Česku uskutočnené v druhej polovici októbra 2008 odštartovali postupné a definitívne oslabenie pravice. Presne tak, ako sa to stalo na Slovensku v parlamentných voľbách v roku 2006. Jedinou reálnou šancou ako zabrániť aby v týchto, dnes už samostatných štátoch sa na „večné časy" opätovne neusadili pri moci pretransformované komunistické zberby s honosným názvom sociálni demokrati, mimochodom, na hony a míle vzdialení ideálom tých skutočných sociálnych demokratov, je vznik skutočného politického občianskeho subjektu, kde pre bývalých politikov už nebude miesto. A ich prvým krokom by malo byť vytvorenie Občianskeho tribunálu, ako aj vypracovanie obžaloby za zločiny proti ľudskosti cez ekonomiku na konkrétnych politikov.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Poslední slovo ze Senátu (Martin Mejstřík, Svědomí 11/2008)

Mnozí nám, studentským leaderům z roku 1989, vyčítali a vyčítají, že jsme revoluci nedotáhli do konce. Jako bychom je my zradili. Ale my jsme nemohli uskutečnit to, co jsme si všichni přáli. Stejně jako ostatní jsme věřili v nové, demokraticky zvolené elity. Slepě a nekriticky jsme věřili Václavu Havlovi, presidentu této země, a stejně slepě a nekriticky jsme v 90. letech věřili Václavu Klausovi, premiéru této země.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Století bankéřů světa (Bohumil Kobliha, Svědomí 11/2008)

Budoucí historici možná nazvou dvacáté století Stoletím bankéřů světa. Možná, že sto let od roku 1917 až do 2017 bude nazýváno Stoletím sionismu. Oba názvy budou mít k sobě velmi blízko, i když Století sionismu bude mít silnější vazbu na Střední východ vzhledem k Izraeli. Obojí názvy mají ale společného jmenovatele, jakože bankéři světa, především Rothschildové, byli jedněmi ze zakladatelů sionismu. Cesta jejich rodu je sledovatelná od roku 1560 v německém Hesensku. Za patriarchu bankovnického rodu lze ale považovat teprve Mayera Amschela Rothschilda, který měl devět dětí (z toho čtyři syny) a založil v podstatě moderní bankovnictví (1797). Z nejistého kontinentu, rozkotaného válkami a revolucemi, se přes Holandsko nakonec usídlili v Ostrovní říši ‑ Anglii. Zanechali za sebou ale stopy tak významné, že německý básník Heinrich Heine v březnu 1841 velmi pozitivně napsal: "Peníze jsou bohem naší doby a Rothschild je jeho prorokem."  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Vize člověka 21. století (Jaroslav Lhotka, Svědomí 11/2008)

Moderní člověk si musí uvědomit, že stále jsme součástí křesťanského sociálního řádu. Tento řád je obrazem Kristovým. Liberalismus je v současné době v krizi jak materiální tak duchovní, protože nemůže vychovávat lidstvo bez Krista pouhou sentimentalizací biblické víry. Lidstvo si musí uvědomit, že Ježíš přinesl nejenom víru, lásku a naději, ale také spravedlnost - soud nad hříchem. Kdo věří v Krista, ten pracuje pro stejnou spravedlnost jako Kristus - bez násilí. Spravedlnost může vnést do společnosti víry v Krista a nikoliv a nikoliv víry jen v Chartu lidských práv a svobod.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Dost nové totalitě (Svědomí 11/2008)

Rozhovor s ředitelem Institutu svatého Josefa a jedním z iniciátorů petice D.O.S.T. Mgr. Michalem Semínem.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Ptačí sněm (Bohumil Robeš, Svědomí 11/2008)

Sedm divů světa zápasí urputně s Věčností

Sedmikráska v objetí s babočkou otvírá pestíky pro hosty  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Záhada (Bohumil Robeš, Svědomí 11/2008)

Kolem mého osudí víří cituplně bezpočet skrytých kmitočtů

Který kmitočet je ale můj  Celý text zde...

Paroubkovo červenání (Jaroslav Lhotka, Svědomí 11/2008)

...Všichni hejtmani spadli ve volbách dolů jako nahnilé hrušky ze stromu. Neobstáli před voliči se svou rétorikou: „Dejte nám svůj hlas a nekecejte nám do toho", jako to řekl ministr zahraničí, knížepán, co se týče radaru. Takovou demokracii nechci! Bojí se referenda jako čert kříže. Teď jsou z nich politické nuly, vyřízení svými stranickými parťáky tvořícími vlčí smečku. Tady nejde o pravici. Skutečná pravicovost je úplně něco jiného nežli to, co předvádí ODS po celé roky. Páter Tomáš Halík, vysokoškolský profesor, napsal: „Porážka ODS je logickým výsledkem arogantní politiky této strany a skutečnosti, že světová ekonomická krize ukazuje lživost klausovské ideologie "neviditelné ruky trhu" (Katolický týdeník 44 z konce října 2008). Rozhodují tudíž morální hodnoty člověka, jaké máme v sobě díky křesťanství, a ne to, co zde po sobě zanechal marxismus ve službě komunismu.  Celý text ze Svědomí 11/2008 zde...

Zlo přichází jako dobro (František Rozhoň, pro Svědomí 11/2008)

11.11.1918 v 11 hodin francouzského času příměřím skončily hlavní boje první světové války. V ní bylo zabito tolik lidí, jakoby si lidstvo dopřávalo denně tři tragédie z 11.září 2001, protože nejvyšší představitelé mohli považovat lidský život za bezcennou maličkost. Českoslovenští vojáci pak bojovali ve vlasti, protože mnozí Maďaři, Němci a Poláci měli jiné představy o své budoucnosti; v jiných zemích východisko z poválečných krizí nabídly dosud nepoznané režimy.  Celý text pro Svědomí 11/2008 zde...

Československo - příběh revoluce (tak trochu reklama, pro Svědomí 11/2008)

„Zneužívání informací v obchodním styku je trestné, zneužívání informací k ovlivnění společnosti je běžné. Výjimkou nejsou ani informace historické.“ Tato slova z úvodu publikace „Československo-příběh revoluce“ se hodí na 28. říjen, výroční den vzniku Československa. Jeho historický význam určovali a určují často politici.  Celý text pro Svědomí 11/2008 zde...

Nestačím se divit ! (63) (Jan Kukuczka, Svědomí 10/2008)

Když tak poslouchám na konci léta lidi jak prožili dovolenou, nestačím se divit jak krásné to bylo ve Španělsku, Řecku, Itálii, Chorvatsku a všude tam kde je moře. Slovo moře je pro mne také ukazatelem spokojenosti. Zatím co oni proleží na mořských plážích, já jsem měl moře času kochat se přírodou Velké Fatry na Slovensku.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Slovenský sofistikovaný fašizmus (Vladimír Pavlík, Svědomí 10/2008)

Patrím medzi 52‑55 tisíc opatrovateľov ťažko zdravotne postihnutých, ktorým koncom júla 2008 Úrady práce, sociálnych vecí a rodiny doporučenými listami oznámili, že v zmysle ' 18 zákona č. 71/1967 Z.z. o správnom konaní v znení neskorších predpisov začínajú konanie vo veci opätovného zníženia peňažného príspevku za opatrovanie občana s ťažkým zdravotným postihnutím. U viacerých opatrovateľov už nastala situácia, že ich príspevok sa blíži k nule, u niektorých tá nula už nastala. Pracovníčky a pracovníci na sociálnych odboroch úradov práce by vedeli rozprávať o ľudskom žiali, utrpení a beznádeji.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Útok konzumní společnosti na rodinu (František Truxa, Svědomí 10/2008)

V době, kdy si údajně žijeme jako nikdy před tím, se naše republika dostává do popředí v růstu sebevražd mladých lidí. Sebevražda je třetí nejčastější příčinou jejich úmrtí. ČR patří také přední příčka v rozvodovosti a při tom třetina dětí se rodí osamělým matkám. Dále je prokázáno, že rozvody velmi často psychicky poznamenají děti na delší čas - někdy na celý život. Agresivní reklama s možností úvěru je příčinou enormní zadluženosti domácností. Následná neadekvátní a často nadbytečná spotřeba u nízkopříjmové části obyvatel vede dlužníky v domnění bezvýchodnosti často opět k sebevraždám. Mladí lidé z Jablonecka, kteří spáchali sebevraždu v zaparkovaném autě nedaleko Trenčína v dopise na rozloučenou uvedli, že si nedovedou představit, že by měli žít v současném světě v současném systému. Od sametové revoluce bylo již více než 10 živých pochodní mladých lidí, které většinou měly sociální pozadí.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Czech coordinating office 64. oběžník (Jan Sammer, Svědomí 10/2008)

...Pokud jde o restituce českých Američanů, není pochyb, že republika porušuje mezinárodní smlouvu, kterou podepsala a tím i svou ústavu, článek 10. Zatím si různé úřady a různá ministerstva lžou sobě i jiným a došlo to tak daleko, že svým vlastním lžím věří, jako kdysi za časů Goebbelse. Je nade všechny pochyby jisté, že odepření restitucí i různých jiných privilegií českým Američanům a jiným lidem, kteří neměli v roce 1991 české občanství je zločinem, který se od té doby datuje. Je také jisté, že česká komunistická klika a část české vlády čeká, až ta generace obětí komunismu vymře a to už nebude příliš dlouho.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Poznámky proti srsti (Jára Meců, Svědomí 10/2008)

...Vnitřní i mezinárodní událostí nadále vyžadují psát "proti srsti" lidí nahlodaných záští ke kritikům činů a událostí, které oni, někdy z naivity, ale častěji z touhy po kariéře schvalují. (Tak bylo za všech režimů.) Ani od zástupu opatrných žádný kritik přežívajících totalitních zvyklostí se potlesku nedočká. Opatrní z řady nevybočí a v krizových situacích jsou schopni beze studu předstírat slepotu i hluchoněmost. Kritika, která není v souladu s politickou linií té či oné vládní garnitury byla vždy trnem v oku všech přicmrdů poskakujících našimi dějinami. Od Rakouska přes první republiku, nacistický Protektorát přes komunismus k dnešku. Někdy se zdá, že po listopadové sametové revoltě v nastolené demokracií přicmrdů přibývá. Pozbyli soudnosti i studu. Ať se děje cokoliv oni jen přicmrdují. V současnosti jdou s většinou jako v čase Gottwaldů, Husáků a Jakešů. Běda bylo každému kdo tenkrát vyrukoval s kritikou na Sovětský svaz! Běda každému kdo dnes vyrukuje s kritikou na Spojené státy! Přicmrdování se stává dědictvím. Já dnes přesto nemíním naším proamerickým přicmrdům přicmrdovat. Činím tak a je mou povinností tak činit v hluboké úctě k dějinám Ameriky!  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Proč přežívají komunisté (Jaroslav Lhotka, Svědomí 10/2008)

Česká republika byla přetransformována politiky na mezinárodní prádelnu špinavých peněz, na mezinárodní centrum organizovaného zločinu, na vykrádání národního majetku, uměleckých a duchovních pokladů národa.

Globalisté hledají nového boha, aby vytvořili nové náboženství, když to jejich založené na materialismu Marxe a Lenina, se rozpadem sovětského bloku skončilo neslavně v horizontále. A tak se navracíme v rámci EU do doby novopohanství s uctíváním matky Gaiy a vyzdvihováním homosexuality jaké existovala v Sodomě před příchodem křesťanství.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Spravedlivý stát (Bohumil Kobliha, Svědomí 10/2008)

Začněme sokratovskou otázkou: Jaký je tvůj ideál? Podle pravdivé odpovědi poznáme hned jak a co a kolik uhodilo. Ovšem co opravdu chceme a co je realisticky možné? Nelhat si do vlastní kapsy a historii nepoužívat jako nástroj manipulace. Musíme mít stupně volnosti, podle svého pravdivého hledání a poznání, podle vývoje.

Stát musí ochránit především svého občana, aby ten mohl žít svým osobním čestným, poctivým a pravdivým představám o své existenci. Musí chránit jeho drahé, majetek poctivě nabytý, a byť by to byl třeba jen majeteček. Domov musí být nedotknutelný. Nikdo nesmí chtít žít na úkor druhého... Jedinec nesmí být vystavován žádným manipulacím a jeho informovanost musí být pravdivá.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Rozděl a panuj ! (Z Rozhlásku Járy Meců, Svědomí 10/2008)

Pere se partaj s partaji

premiér je ve střehu

nadávky vzduchem lítají

novináři jsou v běhu.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Kupředu, levá ! (Jiří Herzinger, Svědomí 10/2008)

Ještě včera řvali, že na věčné časy
s SSSR v čele, v řadách rudé chasy.
Že staly se chyby? Kdopak je dnes svatý?
A tak změnili se přes noc v demokraty.
  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

K 28. říjnu (Jára Meců, Svědomí 10/2008)

Až budeme umět udeřit a smýt pohanu svoji,

až najdem sílu bít se zas, stát jako muži v boji,

až budem umět okovy vmetnout do tváře kata,

a opovrhnout každým z nás kdo do ústraní chvátá...  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Salto mortale (Jaroslav Lhotka, Svědomí 10/2008)

Národu schází naděje na lepší budoucnost. V Augiášově chlívu schází politici s ctnostmi. To, co nám předvádějí na veřejnosti dokazuje, že jim schází vůle po poctivé práci pro český národ. Vychytralý knížepán jako ministr za zelené, když se mu nedaří vyhrožuje, že odejde z vlády. Tato dožívající veteš z c. k. Rakouska dnes má zelenou v rámci rychlokvašených mesiášů, jež prosazují perverzity života v rámci antidiskriminačního zákona, počínaje abortivními pilulkami a hormonální antikoncepcí.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde...

Volby (Fran Směja, Svědomí 10/2008)

Dokaď něsu žadne volby, to zmy jednej zorty,

choť ma jeden laty v gaťach, druhy na nich borty.

Ale jak se volby bližu, všeckemu je amen.

Každy leta jak šastnuty, oči - jeden plameň.  Celý text ze Svědomí 10/2008 zde..

Ministr zahraničí není na okrasu (František Rozhoň, Svědomí 10/2008)

Projekt „připomínek osmičkových výročí“ se začíná věnovat událostem roku 1918. Tehdy Brest-litevský mír umožnil, aby se z ruského území vracely statisíce německých a rakouských válečných zajatců a posilovaly západní frontu. Na ní to v květnu a červnu už už vypadalo na další německý nástup na Paříž a na neodvratnou porážku Dohody. Že se tak nestalo, bylo i zásluhou československých legií na Rusi a Sibiři. Delegáti těch našich jednotek jednomyslně rozhodli vyjmout vojsko z pravomoci politických orgánů, vojsko pak svým vystoupením znemožnilo repatriaci téměř půl milionu válečných zajatců, kteří neposílili západní frontu. Český rozhlas 2 – Praha tuto historii 24.9.2008 přeformuloval, že legionáři probojovávali myšlenky našich politiků...  Celý text pro Svědomí 10/2008 zde..

Nestačím se divit ! (62) (Jan Kukuczka, Svědomí 9/2008)

Každodenně se někdo v masmédiích zmíní o lidských právech a jejich porušování. Velmi intenzívně to bylo slyšet v souvislosti s olympijskými hrami konanými v Číně... Podívejme se ale do vlastních řad. Jsme vůbec jako lidská pospolitost morálně vyspělí, když se jako národ před světem chvástáme, jakými zastánci lidských práv jsme? Pronášet je na veřejností se stalo jaksi módou, soudě podle známých politických osobností. Je známo, že první významný dokument týkající se lidských práv nesl letopočet 1215. Listina pod názvem MAGNA CHARTA LIBERTATUM ‑ VELKÁ LISTINA SVOBOD se týkala omezení pravomocí krále Jana anglickými barony. Od té doby uplynulo osm století, aby se tyto základní principy tolerance dostaly lidem do krve. Mnohé se změnilo k dobrému, bohužel, stále je to kapka v moři...  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Západní Evropa a my (Jana Ryšavá, Svědomí 9/2008)

Počet muslimů se v západní Evropě odhaduje na 15 milionů. Kdysi vítaná pracovní síla, v Německu označovaná „gastarbeitr“, dnes opovrhující zákony hostitelské země. V Německu a Anglii nalezli azyl političtí vůdcové a duchovní představitelé fundamentalistických skupin islámu.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde...

Šok a realita (Vladimír Pavlík, Svědomí 9/2008)

Keď v Čechách a na Slovensku po novembri 1989 opätovne vznikli sociálnodemokratické strany, nebolo to preto, aby tieto dva štáty boli pod ich vedením sociálne, demokratické a spravodlivé k ich vlastným občanom. Nečudujme sa tomu. Veď v drvivej väčšine zo strany ich zakladateľov a členov sa jednalo o prisluhovačov prednovembrovej komunisticko‑fašistickej ideológie KSČ a KSS. Aj preto sú súčasní komunisti a sociálni demokrati naďalej ako jedna rodina. Dnes je už taktiež dostatok nezvratných dôkazov o tom, že pretransformovanie týchto zločincov do nových pozícií kapitalistov, veľkopodnikateľov, či pozakrývanie a potrestanie komunistických zločinov bolo dlhodobo pripravované aj ľavičiarmi a sociálnymi demokratmi zo Západu. No nielen to. Oni naďalej tie najukrutnejšie komunistické zločiny kryjú. Vedome ich kryjú.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Tvůrčí role "svobodné" publicistiky v postkomunistické "demokracii" (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 9/2008)

Jaksi jsem se připletl do cesty historii a "Státníkům", když na komunistickém rýsovacím prkně projektovali a uváděli v život naši lepší "svobodnou podnikatelskou budoucnost". Viděl jsem, jak "rytíři" stvoření komunismem, jako svatý Jiří, na zlého draka komunismu zaútočili. Na rozdíl od bájného světce ale nevrazili bestii meč do útrob, neuťali všechny hlavy. Té dobrotivé sani tito novodobí rytíři ‑ její vlastní rodné děti ‑ jen obrousili šupiny a zastříhli drápy. Aby vypadala přívětivěji, zakázali jí i chrlit oheň. Dráčata sama sobě dala svobodu a vyběhla do volnosti ‑ měla na to přece "dračí právo". Plebs, aniž to věděl, dostal "přirozené právo" všechny ty potvory živit a být jim potravou. Kdybych ze sametové revoluce viděl jen stromy a les, co se kolem lesa a s ním odehrálo, vím dost. Odvážím se tvrdit, že jsem na základě toho pochopil vše o smyslu a cílech té podivné "dračí revoluce".  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Tramvlaky (Antonín Žiška, Svědomí 9/2008)

Často se o železniční dopravě mluví jako o zkostatnělém systému, který je drahý, všichni na něj doplácíme a tento systém bude často nahrazován silničním systémem, jako to bylo v USA v minulém století.Tyto názory se promítají i do návrhů brněnského nádraží, neboť někteří architekti upřednostňují odsun hlavního nádraží kvůli jiným aktivitám, včetně jiných způsobů dopravy. Člověk cítí, že to prosazují především odpůrci železniční dopravy a lidé, kteří fandí jen automobilům a železniční dopravu považují za neblahou konkurenci. Ale přetíženost silnic, hluk a smog na pozemních komunikacích přece jen velkou část obyvatel vrací k zastání železniční dopravy i do daleké budoucnosti.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Knihovna dle Kaplického (Michal Krátký, Svědomí 9/2008)

Knihovna dle Kaplického to je stvůra nevkusná,

něco dle názoru mého jako poezie nekrásná.

Do Prahy se chobotnice přece ani trochu nehodí,

jen nevím proč mnozí fakt tento nijak nevidí.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Čas čistého vína (Jára Meců, Svědomí 9/2008)

Dnes a denně máme nastupující generaci připomínat aspoň některé základní pravdy. Jedna z nich praví: Chceš li rozumět přítomností uč se poznávat minulost. Jen s vědomostmi o včerejšku posílíme svobodný demokratický dnešek i naději v jeho svobodný demokratický zítřek. Zbavme se netečnosti k vlastnímu osudu. Stojatá voda zahnívá také v demokratické společnosti. Dějiny učí, že doba temna přichází v převleku. Zatím tu není. Zatím přibývá jen ohlupovačů. Manipulátorů s občanskou společností. Stane se, že nějaký odvážlivec ohlupované veřejnosti nabídne sklenku čistého vína, a oni dobře placení ohlupovači ho kamenují a zatracují ve všech komentářích. Nedávno nám ten pohár čistého vína podal president republiky Václav Klaus.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Absurdní divadlo (Vladislav Petrů, Svědomí 9/2008)

Navštívil jsem několik našich špičkových politiků napříč politickým spektrem, kromě komunistů, se kterými bych se pochopitelně nebavil. Nevím jak se mi to povedlo, že nejednou jsem se ocitl v kanceláři pana poslance nebo senátora. Četl jsem osobní dopis pana ministra nebo ministryně. Mým cílem vždy bylo vyzkoušet, jak to dotyčný politik myslí se svoji funkcí vážně. V tomto směru jsem si nedělal žádné iluse.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Řekni koho volíš, a já odpovím, co jsi zač! (Jaroslav Lhotka, Svědomí 9/2008)

Řekni mi, v jaké partaji jsi, a já ti řeknu, co jsi zač. Demokratické strany se zrodily po sametové revoluci. S demokracií toho mají pramálo společného. Spíše v sobě nesou přežívající zlo komunismu. První vládní koalice v ČR sebou přinesla aféry, týkající se ODS‑KDS, ODA, KDU‑CSL, spojené se jmény: Klaus, Macek, Rubáš, Ruml, Kalvoda, Bratinka, Ježek, Skalický, Lux, Baudyš, Tigrid, atd. Kdekdo se dnes prohlašuje z politiků za demokrata a leckterý z nich sloužil věrně komunismu. Není nic odpornějšího nežli být kolaborantem režimu.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Konzervativní koalice k volbám (Svědomí 9/2008)

Vědomy si blízkosti svých programových východisek uzavřely politické strany Konzervativní strana, Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), Právo a Spravedlnost a Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu koaliční dohodu o společném postupu ve volbách do krajských zastupitelstev konaných ve dnech 17. a 18. října 2008 a to pod názvem Konzervativní koalice... Konzervativní koalice přijala tuto společnou deklaraci:

Hlásíme se ke konzervativcům západní křesťanské civilizace, která má své kořeny v Jeruzalémě, Aténách a Římě. Hlásíme se k jejím pravdám o člověku a lidských institucích, které jsou platné ne proto, že je máme my, nýbrž proto, že ony mají nás, neboť platí univerzálně. Tvrdíme, že totalitarismy XX. století ‑ nacismus a komunismus ‑ byly přímou vzpourou proti pravdě, lidské přirozenosti, důstojnosti a svobodě, a že je proto morální povinností bojovat proti nim až do jejich úplného zničení.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Otevřený dopis (Stanislav Strejcovský, Svědomí 9/2008)

Po přečtení článku od pana, spíše soudruha, Truxy se ve mně začala vařit krev a rozhodl jsem se Vám napsat. V prvé řadě jsem překvapený, že takové články otiskujete. Váš šéfredaktor Mílo Komínek prošel hrůzami komunistického koncentráku, ani jeden jeho trýznitel nebyl do dneška potrestaný a musí číst takové žvásty o nesrovnatelnosti komunistů s fašismem. Nechci svým článkem otvírat diskusi s p.s. Truxou. Ten měl dost času po "revoluci", aby si něco přečetl i z druhé strany, ale patří k té části národa, kteří si udělali názor z majora Zemana. Hodnocení bratří Mašínů `není poněkud rozporné", ale snad pro každého rozumného člověka jasné: Pokud stát ohradí svoje území ostnatým drátem, pustí do něho elektrický proud, začne kastovat lidi na přizpůsobivé a třídní nepřátele, začne je posílat do lágrů a na šibenici. A nedej bůh, kdyby se zachtělo někomu utéct do svobodného světa, pak je zastřelí včetně dětí jako lovnou zvěř.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Půjdu vládě po krku (Jaroslav Lhotka, Svědomí 9/2008)

Prohlásil Miloš Zeman jako vůdce střeny, vzešlý v r.1993 z královéhradeckého souboje s Horákovým křídlem, kde za pomoci Waltera Komárka, známého vojevůdce Prognostického ústavu, se podařilo sesadit exilového Horáka z postu předsedy ČSSD po listopadu 1989. Horák nato se pak navrátil do USA. Klausova vláda zakrývala špínu kupónové privatizace v rukách estébáků. Po volbách se Klaus se Zemanem domluvili jako staří dobří známí z komunistického Prognostického ústavu, soudružsky se objali a spíchli smluvně opoziční smlouvu. Stačilo nabídnout post předsedy české sněmovny a už byl ochoten spolupracovat s premiérem Klausem, už mu nevadil Dyba, námořník Vodička, Stráský jako univerzál na všechno a já nevím, kdo ještě byl na Zemanově seznamu "nepohodlných". Voliči ČSSD byli tak Zemanem podvedeni.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Aparát chlupatou dekou (Bohumil Kobliha, Svědomí 9/2008)

„Někomu přece musíme věřit", slyšel jsem k mým kritikám vládních činitelů po Sametu. Správně. Každý loajální občan věří, má či musí věřit svým vládám. Vždyť si je důvěřivě zvolil!

Po sedm let každý slušný, poctivý občan „dobře informovaného Západního světa" věřil a věděl, že ta zpropadená Al‑Queda (Al‑Kejda) provedla v Americe, bezprostředně po sražení dvojčat věží WTC "9/11" 2001, bakteriologický útok na vládní místa anthraxem. Vedle toho ti zlí muslimové chystali ještě vyhození do povětří důležitých mostů v New Yorku, že. Leč ne všichni jsou hotovi věci předložené k věření hned přijmout bez logického zvážení.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde..

Svatý Václav (Michal Krátký, Svědomí 9/2008)

Svatý Václav, Kníže země české, byl člověkem s velkým srdcem,

vždy chodil po cestách Božích, jsa mocně uchvácen evangeliem.

Boha miloval ze vší síly, slovy i skutky jemu sloužil,

poklad svatý pravé víry, v svém srdci bedlivě střežil.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde...

Sen 28. 9. 1991 (Karel Dachovský, Svědomí 9/2008)

Chorál po svatém Václavu.

Babí léto.

Zdá se mi, že mám předat růženec

Václavu Havlovi.

Pravděpodobně by jej

vlídně přijal

a třeba i někam zavěsil.  Celý text ze Svědomí 9/2008 zde...

Československo nebylo chybou (František Rozhoň pro Svědomí 9/2008)

V roce 1968 se skoro všichni Češi a Slováci sjednotili v jeden politický národ, který stál za prezidentem Svobodou a Dubčekem. V těch časech jsem poznal i Gruzii sjednocenou v názoru, že stmelování ‘sovětského národa’ je nenáviděným odnárodňováním. Pak Sovětský svaz padl a já se nedivím uvolněným pocitům, že není nutno ani ctít hranice sovětské Gruzie, které podle obvykle dobře informovaného komentátora Jana Petránka stanovil bolševik Lavrentij Pavlovič Berija, ani uznávat vedoucí úlohu národa, který se kulturně hlásil k Francii, ale bez ohledu na známé zločiny stalinismu stále ctil krajana J. V. Stalina.  Celý text pro Svědomí 9/2008 zde...

Máme právo odsuzovat Čínu za nedodržování lidských práv v Tibetu? (Vlastimil Podracký pro Svědomí)

Olympijské hry v Pekingu zase znovu otevřely otázku nedodržování lidských práv v Tibetu. Z tohoto problému se už dávno stal jakýsi fetiš. Mnoho světových organizací nedodržování lidských práv spojuje výhradně s Tibetem. Nekompetentnost novinářů a jednostranně informovaných aktivistů obvykle vede protesty proti něčemu, co sice existuje, ale ve světě plném násilí je mnoho jiného zcela podstatnějšího zla, které se zanedbává.  Celý text zaslaný pro Svědomí zde...

Nestačím se divit ! (61) (Jan Kukuczka pro Svědomí 8/2008)

Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou nahoře, tak takhle to zní ve známé písničce. V poslední době se však z médií dovídáme, že řečeno metaforou, dole se ocitá čím dál více lidí. Je to zapříčiněno nemorálním přístupem člověka k člověku. Sametová revoluce v listopadu 1989 se stala symbolem splněných přání lidských hodnot a potřeb, jakými jsou svoboda a demokracie. Jenže pro některé fenomén slov demokracie a svoboda znamená, že lze činit vše co se zlíbí. Mnohdy na to doplácejí ti, kteří si osvojili pravidla kodexu mravnosti. Naopak, otrnulo těm, kterým v minulosti zalezla špína totality za nehty a čím dál častěji vystrkují na povrch intrikánské růžky.  Celý text pro Svědomí 8/2008 zde...

Stav Operace Golgota v roce 2008 (Bohumil Kobliha, Svědomí 8/2008)

Zopakujme že "Operace Golgota" byl plán záchrany socialistického hospodářství i politiky SSSR, který odvážně navrhl sovětský prezident Jurij Andropov, a byl propracován generálem KGB Michailem Petrovičem Ljubimovem v roce 1983 ‑ 1984. Socialismus a komunismus byl Operací na oko obětován a byl umožněn nástup dravému zcela neregulovanému kapitalismu. To proto, aby se nejen lid SSSR, ale i všech sovětských satelitů a zemí socialismu nadobro odradil od kapitalistických směrů hospodaření po katastrofických zkušenostech s ním. Aby se kapitalismus sám zdiskreditoval. Proto také následně všechny sovětské satelity "dostaly svobodu" prakticky přes noc. Zázračně, koktáním a zapráskáním vousů hlavních aktérů sametových revolucí (totiž "příďových ozdob", jako Walesa či Havel). Světe div se! Ovšem dnes po letech a v roce 2008 nám události odkryly více...  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Neonormalizace (Vlastimil Podracký, Svědomí 8/2008)

Martin Škabraha se ve svém článku reagujícím na článek Stanislava Komárka o podstatě dnešního modernitního režimu, který srovnal s komunistickou normalizací, zabývá především potlačením subjektivní nebo osobní dimenze na úkor převažujícího přívalu "objektivních pravd" zcela relativizovaných a ve svém návalu naprosto nivelizovaných. Pod náporem nivelizované objektivity člověk ztrácí svoji identitu, protože se neorientuje a jeho případná partikulární vyjádření jsou odmítnuta jako neobjektivní. Stává se tím závislým na "objektivních" expertech a vykladačích a tím se vyřazuje z rozhodování v demokratickém režimu. Škabraha velmi dobře popisuje udaný fenomén, nicméně z jeho článku nejenom není jasné "co s tím?", ale též nějak chybí principiální hledání příčin.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Zloděj křičí "Chyťte zloděje!" (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 8/2008)

Svět není spravedlivý, opak by odporoval nedokonalé přirozenosti člověka. Každý, kdo používá hlavu k přemýšlení, to musí vědět. Dokud bylo širší veřejností vnímáno a bráno vážně benediktinské "modli se a pracuj", stála naše civilisace na realitě, na pravdě. Modlitba člověka podstatně podporovala ve víře v Dobro a odolnosti vůči zlu, které je součástí světa. Pracovitost byla nadějí, že může i vlastními silami přispět ke svému povznesení a umenšení zla. Prvorepublikové heslo "pravda vítězí" bylo jalovou proklamací. Pravda to nebyla. Pravda zde na zemi nikdy nevítězí sama od sebe. Zvláště když již chybí prý staré a zaostalé "modli se a pracuj". Jako národní společenství a stát jsme se nepostavili a nebojovali proti Hitlerovi a nacismu ‑ nepracovali jsme pro naši pravdu. Téměř bez odporu jsme pak "vplynuli" do spojení všeho sovětského plebsu ‑ bylo to přirozeným důsledkem ztráty "staré morálky". Sovětský komunismus stvořil z ctižádostivců a podnikavců zločince, jimž žádné vnitřní zábrany ani ideje nenastavovaly hranici, za kterou nelze jít.  Celý text ze Svědomí 7-8/2008 zde...

Srpen 1968 (Karel Dachovský, Svědomí 8/2008)

Ještěři s bílým pásem na boku, bez ikon na plátech. Ještěři pásy na blátě.

Duhový olej vybledl, ale duše národa sténá. Tak děsná rána se nikdy nezacelí...  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Japonský akvarel (Václav Renč, Svědomí 8/2008)

Až rozběhnou se modré srny
po lukách soumraku,
až přijdou čekat na stříbrný
nehýtek z oblaků...
  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Tiskové zprávy M.Mejstříka z7.08.2008: Senátor Martin Mejstřík kandiduje do Senátu za koalici (Svědomí 8/2008)

Senátor Martin Mejstřík kandiduje v podzimních volbách do Senátu ve volebním obvodu 27 (Praha 1, Praha 7, Praha ‑ Troja, Praha 6 ‑ Bubeneč, Střešovice, Ořechovka, Hradčany a Praha 2 ‑ Nové Město) jako nezávislý kandidát za koalici US‑DEU, politické hnutí Zelení (ph Z) a Strana pro otevřenou společnost (SOS).  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Kterak z Čunka dělati čuně až posléze všechny počuniti (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 8/2008)

To, co se v dobách "osvícené" vlády předvoje pracujícího lidu odehrávalo za zdmi sekretariátů a přípravek budoucích kádrů, dnes, v etapě "demokratického budování" lepšího příští, se odehrává na veřejné scéně. Déle než rok se táhnoucí, mediálně dávkovaná a udržovaná aféra s "úplatkem" lidoveckého předsedy a ministra Jiřího Čunka je příkladem toho, jak se dělá "moderní" komunisticko ‑ podnikatelská politika.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Oranžová pátá (Bohumil Kobliha, Svědomí 8/2008)

Už po tři roky, vždy s jarem, se rozvíří válečné bubny proti Iránu. Není se co divit. Irán je dnes druhým největším producentem a exportérem nafty, takže byl vřazen do třídy super teroristů, a volá se hrr na něj (ovšem za dalšími zdroji nafty a ke světovládě)! Jenomže komu se chce do války i když vibrace válečné propagandy se protahuje do léta, a bude asi trvat dále. Komu se opravdu chce do dalších válek, když dvě má Amerika rozdělané k nedotažení.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Proč jsou revoluce (MUDr. Jaroslav Lhotka, Svědomí 8/2008)

Revoluce byly vymyšleny nepřítelem Církve,aby byla zlikvidována Kristova Církev a nastolen komunismus. Komunismus pak měl zničit celou křesťanskou civilizaci, na které stojí většina evropských států, která odolala v bojích proti násilí islamizace.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Otázka míry (Jan Kubalčík, Svědomí 8/2008)

Mašínové byli vrazi. K tomuto tvrzení musí v rámci logiky prezentované v textu "Máme právo odsuzovat Čínu za nedodržování lidských práv v Tibetu?" dojít kolega Podracký (dále jen Autor). Byť nevědomky, dopouští se totiž morálního relativismu, který je tak umě skryt v rouše hesla "měříme všem stejně", že to zatím neprohlédl ani tak zkušený pozorovatel, jakým právě Autor nesporně je. Ale ono platí, že každá složitá otázka má jednoduchou, nesprávnou odpověď.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Tisková zpráva Konzervativní strany (Svědomí 8/2008)

ze dne 12. srpna 2008, odhalující Ruskou federaci jako nebezpečí pro západní svět.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

TANCUJ,TANCUJ,VYKRUCAJ... (Jára Meců, Svědomí 8/2008)

Jsou výročí u kterých i občan, kdysi v socialismu uvědomělý, dnes v uvědomení křepčí a vykrůcaj bez paměti. Jinak je u něj vše v naprosté dokonalosti. Nadále mu chutná pití, jídlo i hodování a nadále stejně bystře jako při budování "lidové rudo‑fašistické diktatury "SLEDUJE POLITICKOU KOROUHVIČKU. Jen ty některé epochy z jeho života mu nadobro vypadly z paměti.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Klame Svědomí o Slovensku? (Vladimír Pavlík, Svědomí 8/2008)

V Svědomí č. 6/2008 som si prečítal otvorený list redakcii od dopisovateľa Františka Truxu z Jablonca nad Nisou. Zaujali ma dve veci. Podľa neho toto periodikum nepíše pravdu o Slovensku. No nielen to. Dokonca predpovedá, že pokiaľ sa na jeho stránkach bude zahmlievať pravda, dopadne ako bývalý denník ODS Telegraf. Keďže tvrdí, že 50 miliónové dlhy tohto denníka museli zaplatiť českí daňoví poplatníci, akoby chcel naznačiť, že pokiaľ by Svědomí zaniklo, aj jeho dlhy zaplatia daňoví poplatníci, čo je absolútny blud. Čo sa týka pozitív ktoré píše o Slovensku, porovnávajúc to s Českom, jedná sa nielen o bludy, ale aj o neznalosť problematiky.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Kam s nimi (Jaroslav Lhotka, Svědomí 8/2008)

Když byla zahájena privatizace, objevili se v ulicích Prahy první žebráci a bezdomovci, jako houby po dešti. S pokračující transformací ekonomiky se počty žebráků a bezdomovců v hlavním městě natolik zvýšily, že se staly "výkladní skříní" úpadku českého národa. A jak to bude vypadat na konci časů, až skončí restrukturalizace? Nebude český průmysl, ani nebude český podnikatel, žádné české noviny, žádné české zemědělství. Žebráky budeme všichni! Smysl české hymny "Kde domov můj?" dostane jiný význam!.  Celý text ze Svědomí 8/2008 zde...

Četli jste Lisabonskou smlouvu? (Jan Sammer pro Svědomí 8/2008)

Četli jste Lisabonskou smlouvu? Vážně? Všech 387 stránek s 358 články a 1685 podčlánky a 37 protokoly, z nichž každý má několik bodů? A kde se každý bod zase odvolává na starší smlouvu o Evropském Společenství? A víte o co jde? Z toho si nic nedělejte. On to málokdo ví, i když ji má podepsat. Ono jde spíš o to, jestli kdo podepíše nebo nepodepíše, jako když se podepisovala gratulace k Stalinovým narozeninám...  Celý text pro Svědomí 8/2008 zde...

Čas křiváctví je tu stále (František Rozhoň pro Svědomí 8/2008)

Od novoročního projevu pana Klause jsou tématem roku takzvaná osmičková výročí. Také připomenu jedno z nich: Vítězství bolševismu v únoru 1948. Takzvaný Vítězný únor, který o dva měsíce později vyhodnotila studie amerického Kongresu slovy

„Nikdy od Machiavelliho doby nebyla většina vymanévrována s větší obratností.
Nikdy nebyly potencionální síly opozice dokonaleji zneškodněny.“

Historici a pamětníci připomínají, že k tomu vymanévrování přispěly už dlouho před Únorem 1948 tři faktory...  Celý text pro Svědomí 8/2008 zde...

Nestačím se divit ! (60) (Jan Kukuczka, Svědomí 7/2008)

Občané žijící v podhůří Beskyd mají výhodu, kterou nám závidí Holanďané. Když se probudí, vítá je panoráma okolních hor. Říkáte si, začíná nám ten den hezky, a pokud vás zrovna netrápí revmatismus, nebo jiná nepříjemná nemoc, kouká z toho docela hezký den. Někdy však stačí, aby ten, kterého trápí zmiňované revma, nebo další nepříjemná nemoc, působil ve službách některé instituce, placené třeba z peněz daňového poplatníka. Navíc, když ten postižený nemocí má sen o ministru zdravotnictví a jeho boxerské rukavici Cikrtovi, potom máte záruku, že budete mít zkažený celý den. Máte dojem, že se nacházíte ve světě, kde se narodil Josef Švejk a na blbost narážíte na každém rohu, úřady počínaje a dopravou třeba konče.  Celý text pro Svědomí 7/2008 zde...

Pokus o bilanci k 18. výročí sametu a k roku zakončenému osudovou osmičkou (František Truxa, Svědomí 7/2008)

Začínající nový rok 2008 komentoval globálně pan prezident jako dobu, kdy se máme jako nikdy v historii a podobným tónem promluvil i premiér Mirek Topolánek, který navíc vyznamenal při zájezdu do USA pamětní medailí za boj proti komunismu až dosud poněkud rozporně hodnocené bratry Mašiny. Někteří poslanci a novináři častěji dávají rovnítko mezi fašismus a komunismus.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Vážená a milá společnosti přátel Orla (Marie Řehořková, Svědomí 7/2008)

íspěvek věnovaný blížícím se 96. narozeninám hudebního tvůrce a básníka, Josefa Václava Tomana - Tománka.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

O knize Jiřího Šulce: Dva proti Říši (Stanislav Berton, Svědomí 7/2008)

Titul historického románu (o 480 stránkách) o atentátu na Reinharda Heydricha (27. května 1942) je poněkud bombastický. Akce Josefa Gabčíka a Jana Kubiše sotva mohla ohrozit Hitlerovu říši, dosahující v roce 1942 vrcholu válečné rozpínavosti. Autor (1969) zpracoval velmi obratně zveřejněná fakta o činnosti zahraničního a domácího odboje v 2. světové válce. V nádherné osvěžující (zejména pro člověka dlouho žijícího v cizině) češtině, zobrazuje hlavní postavy výjimečné události bez příkras a morálních zábran.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Námořní bitva (Bohumil Kobliha, Svědomí 7/2008)

Pojem námořní bitva je nám suchozemcům poměrně vzdálený. Nejspíše se nám při něm vybaví nějaká filmová pirátská řežba a v nejlepším případě Nelsonovo vítězství u Trafalgaru. Pro nás vnitrozemce je i jen základní její jednotka, totiž loď, spíše romantickou záležitostí, s myšlenkou na plachetku a parník. Hned vedle kajaku či kánoe, a tak je zřejmé, že chceme‑li s dobou držet krok musíme si své znalosti doplnit, zvláště když námořní bitvy permanentně probíhají. Zde připomeňme operace proti Iráku, kdy od útoku "Písečná bouře" (Desert Storm), přes následné bombardování a vojenské akce roku 2003, až po dnešní okupaci je vše řízeno a vedeno z US lodí v Perském zálivu.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Odvážlivci (Z Rozhlásku Járy Meců, Svědomí 7/2008)

V nebezpečném žití

rek za rekem šlape

a riskuje mříže

když mu z toho kape.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

To nebylo dobré dílo (Michal Krátký,Svědomí 7/2008)

Komunismus byl hlavně zbabělý,

neb o lidech naprosto nevinných

prohlásil, že zločiny spáchali

plni úmyslů hrozivě zlovolných.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Zvláštne vidiny Jakuba Patočku (Vladimír Pavlík,Svědomí 7/2008)

V mesačníku ČSSD pre politiku, vedu, kultúru a spoločnosť TREND z apríla 2008 bol na strane číslo 19 uverejnený príspevok Jakuba Patočku prebraný z Literárních novin č. 10, z 10. marca 2008 pod nadpisom: Niekoľko mašínovských rád sociálnej demokracii. Text článku prekladám do slovenčiny kvôli gramatike. Píše sa tu: Masarykovský príbeh českých dejín je úplne odlišný ‑ nie mečom, ale pluhom. Robiť hrdinov z Mašínovcov je ako glorifikovať Gajdu a spôsob myslenia, do neho súčasná ODS a pražský pravicový tisk upadajú, skutočne vykazuje s druhorepublikovou mentalitou čím ďalej viac pochybných paralel.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Komunismus (Michal Krátký,Svědomí 7/2008)

Komunismus to je těžký omyl, který dlouho půlce světa vládl,

národům mnohým páteř zlomil, v tom přímo mistrovsky si vedl.

Navenek hlásal pěkné ideály, uvnitř však byl pln vší zloby,

čímž velmi zasvěceně připomínal známé farizejské, obílené hroby.

Komunismus sice zlepšil dělníkovo postavení, ale to byla jen záminka k celkovému ujařmení.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Krátké zastavení k životu Františka Haška (Jaroslav Lhotka,Svědomí 7/2008)

František Hašek patřil elitě českého národa, která nesouhlasila s nastolením komunismu v ČSR. Po únoru 1948 podařilo se mu utéci přes hranice na Západ. Dostal se do Francie, zatímco jeho ženu Marii chytli pohraničníci, byla odsouzena na 5 let, které si ve vězení plně odseděla. (Dětí zůstaly bez rodičů)  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Kladenská výzva Orla (Svědomí 7/2008)

Vážení bratři, vážené sestry,

když v roce 1909 vznikala organizace katolického Orla, vzala si za svůj cíl aktivní obranu Víry, mravů a lásky k vlasti. Orlové minulých generací dokázali zůstat tomuto předsevzetí věrní a během diktatur dvacátého století přinesli mnozí z nich uvedeným hodnotám i oběť nejvyšší. Tím spíše se i dnešní členové Orla musí cítit těmito hodnotami vázáni a hájit je vhod či nevhod.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Demokracie mění normy (Jára Meců,Svědomí 7/2008)

Jen v zemi, ve které můžete beztrestně hlásat, že není demokracie ‑ je demokracie. To patřilo k víře stoupenců demokratického řádu, držených a pronásledovaných v pastích černých, hnědých a posléze i rudých totalit.

Myslím, že ta víra přetrvává a vždy bude patřit k myšlení svobodomyslných lidí. Je dobrým znamením, když se dnes a denně, často v ostrých veřejných diskusích, přesvědčujeme, že "demokracie je diskuse". Že nám občanům byla vrácena práva na svobodu slova, na svobodu myšlení. JSOU VŠAK I ZNAMENÍ NEDOBRÁ. Pan Někdo chce z demokracie, z těch v sametovém převratu nabytých lidských práv, začít odkrojovat. Přesně dle totalitního receptu už našel i zdůvodnění. Sebejistého pana Někdo zřejmě ani ve smí nenapadne, že právě v těch velkopanských zákazech oklešťujících práva občanů často bývají skryté zárodky budoucích revolučních bouří. V takových chvílích se má bít na poplach. Když někteří sebejistí, vychytralí a nutno dodat ‑ postkomunističtí kariéristé (dělající politiku dle korouhvičky) začnou lidem upírat to nejzákladnější lidské právo svobodného myšlení a myšlenku beztrestně vyslovit i napsat, je mlčení lidí ožebračovaných na právech, cestou do pekel!  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Symbolická pietna spomienka na obete komunizmu (Svědomí 7/2008)

Dňa 27. júna 2008 si niekoľko členov Svetového združenia bývalých čsl. politických väzňov (SZČPV) symbolicky položením kvetou, uctilo obete komunizmu usmrtené na hraniciach... SZČPV sa touto cestou ospravedlňuje rodinným príslušníkov, našim členom ako aj verejnosti za tohtoročnú pietnu spomienku, ktorá sa z finančných dôvodov uskutočnila na základe rozhodnutia výboru SZČPV len symbolický bez pozvania hostí, bez tradičného ukončenia hymnami štátov z ktorých pochádzali obete, bez účasti médií... Vďaka výnosu bývalého ministra vnútra SR Vladimíra Palka, o poskytovaní dotácii občianskym združeniam na uskutočňovanie pietnych a spomienkových akcii venovaných obetiam komunizmu, SZČPV každoročne organizovalo okrem iných akcií aj dôstojnú pietnu spomienku v Kežmarku. Bohužiaľ, súčasný minister vnútra SR, zrušil pôvody výnos a s účinnosťou od 1.5.2008 vydal nový výnos, podľa ktorého má byť zriadená komisia rozhodujúca o poskytovaní dotácii. Z uvedeného dôvodu doposiaľ nebolo rozhodnuté o našom projekte na rok 2008...  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Nácek (Jaroslav Lhotka, Svědomí 7/2008)

Zní mi v uších Pochod národní gardy od Bedřicha Smetany k revolučnímu roku 1848, kdy jsme se jako národ po delší době ozvali pod Rakouským mocnářstvím, že chceme svobodu. Co tomu říkali naši předkové včetně Smetany, až by za své činy byli dnes ocejchováni jako náckové?  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Výzva katolických laiků biskupům českých a moravských diecézí ve věci tzv. Queer Parade Brno 2008 (Svědomí 7/2008)

Vážení otcové biskupové,

dne 26. dubna 2006 jste vydali vyjádření, v němž jste se jednoznačně postavili proti přijetí tzv. registrovaného partnerství homosexuálních osob a uvedli jste, že je v rozporu s přirozeným právem. Tímto statečným postojem jste naplnili očekávání věřících i značné části sekulární veřejnosti, neboť k poslání Církve patří  odvaha při obraně víry a mravů a ochota hlásat Pravdu Boží vhod či nevhod.

Prozíravost Vašeho tehdejšího kroku vyniká o to více, že v době, kdy jste vyjádření publikovali, tušil jen málokdo o jak závažném problému hovoříte.  Celý text ze Svědomí 7/2008 zde...

Už chodí ! (Jaroslav Lhotka, Svědomí 7/2008)

Jeden krok kupředu, dva dozadu! Nebo taky kupředu levá, zpátky ni krok! Jak dojemná byla tisková zpráva o prezidentovi Klausovi po výměně kyčelního kloubu za umělý, že už chodí a rehabilituje organismus, jenž přetěžoval prací. Jakou prací, když se ani trochu nesnažil v životě bojovat proti zlořádu komunismu?  Celý text pro Svědomí 7/2008 zde...

Miroslav Stoniš – pastýř slov (Richard Sobotka pro Svědomí 7/2008)

Literární tvorba prozaika, básníka, dramatika a scénáristy, jubilujícího ostravského spisovatele Mirolava Stoniše bývá uváděna jako navazující na vančurovský umělecký odkaz, kdy básnickým pojetím vypravěčství přetváří životní banality v nespoutaný sled fantazie. Také se však stal jedním ze zakládajících členů skupiny ismuistů. A v posledku on sám uvádí, že dávno nevěří v jakési poslání literatury jsa přesvědčen, že vše je marnost nad marnost. Přesto stále píše, závislý na literární tvorbě prostřednictvím klávesnice počítače, podobně jako gambler na hracím automatu. Je šalebná domněnka, že se v literatuře hraje jen o životy literárních hrdinů, neboť do každého literárního hrdiny odloupl autor kousek ze sebe a takto zároveň se všemi žije a také umírá.  Celý text pro Svědomí 7/2008 zde...

Politici nejlépe lhali v Praze (František Rozhoň pro Svědomí 7/2008)

,Pražská deklarace’ mluví o potřebě „poctivé a důkladné debaty o všech totalitních zločinech minulého století“, ale nepoctivě jmenuje jen „komunismus a nacismus“. Vyzývá k ustavení 23. srpna jako dne obětí totalitních režimů, ale zase jen režimů „nacistických a komunistických“. Soudím, že tak signatáři ,deklarace’ naplňují úsloví ,nejlépe lže ten kdo říká pravdy jen půl’ - zapomněli na fašismus, který také vstoupil do historie násilím a zabíjením a budováním totalitního státu.

Signatáři ,deklarace’ si nevystavili vizitku jen vyloučením obětí fašismu z řad ,obětí totalitních režimů’. Ti, kteří opomenutím fašismu prokázali své (ne)znalosti, ještě vyzvali „k úpravám a přepracování evropských učebnic dějepisu“ a mně nemohou nepřijít na mysl varovná slova obětí totality: „Spojí-li se lidská hloupost s totální mocí, vznikají zrůdnosti, nedopusť tuto kombinaci.  Celý text pro Svědomí 7/2008 zde...

Nestačím se divit ! (59) (Jan Kukuczka pro Svědomí 6/2008)

Náš vydavatel už nejednou poznal na vlastní kůži, že co řekne soudce při soudním procesu je „svaté“. Ano i justice zřejmě věří v boha, (záměrně píšu boha s malým b) spíše bych měl psát toto oslovení v množném čísle, protože jak se ukazuje, politických bohů je u nás v politických špičkách nepočítaně, což justici plete hlavu. Jak se ukazuje, organizovaný zločin rozhodil své sítě i do míst, ve kterých by měla nalézat zastání spravedlnost.  Celý text pro Svědomí 6/2008 zde...

Léto (Eva Clarová, Svědomí 6/2008)

Krásné a vlídné období jara se neúprosně nachýlilo ke konci, zavoněla sena, zavlnilo se osení slibující dobrou úrodu, zčervenaly jahody i třešně a růže rozkvetly těmi nejroztodivnějšími barvami, vůkol pak šíří omamnou vůni nejen ony, ale i jasmín a další a další neklamní poslové léta oznamují, že nastává příjemný čas prázdnin a dovolených, čas odpočinku a nicnedělání. Je tedy vhodný čas nahlédnout do termitiště, po česku všekaziště, abychom my, obyčejní, běžní, normální občané viděli, jak si ta pilná zvířátka vedou.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Likvidátori ženskosti (Vladimír Pavlík, Svědomí 6/2008)

Slovensku hrozí demografická kríza. Nejedná sa o žiadnu poplašnú správu. Je to už realita. Krutá realita, ktorú priznávajú aj odborníci majúci to v náplni svojej práce. Hlavní vinníci sú jednoznační: členovia ponovembrových vlád a parlamentov. S plným vedomím možno konštatovať, že likvidácia ženskosti cez ekonomiku bola pripravovaná a realizovaná vedome a cieľavedome. Jej reálnym výsledkom je bránenie slovenským ženám cez ekonomiku aby rodili deti, čím sa aj realizuje postupný a cielený úbytok vlastného národa.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Končící výprodej majetku České republiky (Anna Hlávková, Svědomí 6/2008)

Privatizace majetku našeho státu bude končit. Zůstává letiště, pošta a nemocnice. Tím bude dovršena tato bohulibá privatizační činnost v naší republice zahájená Václavem Klausem. Miliardové zisky zahraničních podnikatelů, kteří dnes vlastní lukrativní podniky (Nová huť, pivovary, banky, spořitelny atd.) a putují do zahraničí.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Lístek z deníku (Karel Dachovský, Svědomí 6/2008)

Brouzdám se

ve sněhu na hnědo,

nesu Eucharistii nemocnému.

Jsem jakoby ve střehu,

je těžké žít v žáru,

přítomnosti Hospodina.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Z dotazovny a poradny (Jára Meců, Svědomí 6/2008)

"Halóóó, prosím Dotazovnu - Poradnu."

"Dobrý den. Dotazovna - Poradna, Vymaštěný. Jsme tady jen pro Vás."

"Tady Zabzděl Pravdomil z Vydlabaných Makovic. Mám dlouhou řadu dotazů. Vaši Poradnu už vychvalují po celé zemi a vaše číslo furt obsazený. Z Vydlabaných Makovic k vám voláme už od ledna."

"Doufám, že voláte jen ve vážné věci, občané."  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde..

Radar (Michal Krátký, Svědomí 6/2008)

Velké poděkování a lásku všem, kteří se zasloužili

o to, abychom z hrůz války té druhé se osvobodili.

Byli to především Rusové, kteří za nás padli v boji,

prapodivné věci ale dnes se s naší zemičkou dějí...  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Modlitba (sv. M. Faustyna Kowalska, Svědomí 6/2008)

Loď mého života pluje

Uprostřed nočních stínů a mračen,

Pobřeží žádné se na obzoru nerýsuje,

Jsem na hlubině, v moři širém.

Mohla by mě potopit sebemenší bouře,

Noříc mou loď do propasti vod,

Kdybys ty sám nade mnou nebděl, Bože,

V každém okamžiku po celý můj život.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Otevřený dopis pro redakci měsíčníku Svědomí a další pravicový tisk (František Truxa, Svědomí 6/2008)

Musím opět vyslovit kritický názor k dalšímu směřování vašeho listu, který poslední dobou rozšiřuje již přeplněný trh pravicových tiskovin. Zatím co vlastnictvím cizí většinový tisk často sklouzává až do bulvárního zpravodajství, je spíše ateistického zaměření s propagací bezohledné honby za ziskem jako jediné mí­ře úspěšnosti, zažil jsem si toho, že jste byli mnohem lepší. Ale vaše východiska - třeba k prováděné likvidaci sociálního státu - jsou podána zcela jednostranně bez jakékoli příznivé alternativy. Přestože jsem veden jako dopisovatel, tak vaší autocensurou neprošlo ani moje podání lužickosrbského SOS ani má úvaha k 18. výročí sametové revoluce. Při tom na pokračování otiskujete historii i současnost podle názoru někdejšího exponenta ODA, p. Hofhanzla. Prosím otiskněte alespoň také můj pohled.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Cvach v politice (Jaroslav Lhotka, Svědomí 6/2008)

Doktor Cvach v televizním seriálu "Nemocnice na kraji města" byl neschopný chirurg, jenž svou kariéru zakončil na ministerstvu zdravotnictví za socialismu, kde se měly řešit mnohé problémy socialistického zdravotnictví, k nespokojenosti pracujících. Také dnes se zdravotnictví utápí v problémech a mnohé problémy se řeší na MZ, jako za socialismu Cvachy, kteří nechtějí znát problematiku a místo praxe v terénu řeší problémy od stolu v kancelářích ministerstva.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

O knize Poslední člověk, autor Vlastimil Podracký (Svědomí 6/2008)

Žánr science‑fiction si obvykle spojujeme s představami o budoucím vědeckém a technologickém rozvoji lidstva. U Vlastimila Podrackého tomu tak není. Je si totiž vědom, že veškeré lidské poznatky jsou pouhé nástroje, že jejich hodnota je ryze instrumentální. Známe však cíl, jehož bychom chtěli dosáhnout? To je ústřední téma Podrackého tvorby.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Bunkr (Karel Dachovský, Svědomí 6/2008)

Generál ve výslužbě, ateista, si cenil nad zlato těch svých pár let života.

Nevystavěl palác v zahradách Semiramidiných ani budku, která by sledovala

mé kroky v těch podezíravých letech.

Kopal do země a vystavěl bunkr¨podle všech předpisů,

aby přečkal apokalyptická léta, která tušil,

ačkoliv se mu nic nedělo a byl na vrcholu slávy...  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Předpověděl... (Bohumil Kobliha, Svědomí 6/2008)

Připomínka politického analytika Miroslava Dolejšího, kritika cesty ke konzumní společnosti, v níž dnes inserce (akty PR ‑ Public relations) vnucují kulturu" nakupování (shopping), kupuj, kupuj, kupuj, dokonce jako zábavu či koníčka. M.Dolejší zemřel 26.6.2001.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Úporný boj Lužických Srbů o uchování národní existence (František Truxa, Svědomí 6/2008)

Před velikonocemi 17. března t. r. se konala v Budyšíně velká demonstrace Lužických Srbů a sympatizujících německých spoluobčanů proti neustálému omezování ročních příspěvků pro Nadaci lužickosrbského národa!! "Bráníme se proti vykrvácení lužickosrbské jazykové a kulturní krajiny!", uváděly lužickosrbské instituce. Přestože spousta lidí dojíždějících do práce se nemohla zúčastnit, tak se sešlo přes 600 lidí. Před budovou okresního úřadu se střídaly dvojjazyčné projevy a mládež křičela hesla. Potěšující byla účast lidí, kteří na podobné akce nechodili.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Planeta opic (Jaroslav Lhotka, Svědomí 6/2008)

To, co dnes prožíváme, je vzpoura mezinárodního organizovaného zločinu proti ŘÁDU. ŘÁD je Desatero Božích přikázání. Právě víra v Boha ukazuje cestu k pravdě a dává smysl celému životu. Proto na Vinici Páně se nemá lhát. Čechy nikdy nebyly rájem pro katolíky. Komunismus se svým katolickým holocaustem zde zapustil kořeny v myšlení mnoha lidí, kteří považují katolickou církev za tmářskou, protože se nepřizpůsobila dnešní době, tzv. pokroku. Pokroku v čem? Síly vydávané za pokrok a demokracii úspěšně prosadily zákonem potraty a sodomii, na Západě též eutanazii. Prý budují Zelenou planetu, s naprogramovanými opičáky.  Celý text ze Svědomí 6/2008 zde...

Když zemi velí Topolánek (František Rozhoň pro Svědomí 6/2008)

Pod souhrnným názvem ,osmičkové roky’ běží další kampaň informující, že dějiny jsou plné vzájemného porozumění lidu a jeho politiků. Ze všech stran se na mě valí vybrané příklady z Československa kolem roku 1968, jak lid miloval ,osmašedesátníky’ a ti se za něj bili a nebýt zrady zvenku málem zvítězili. I já byl tehdy nadšen většími svobodami - jako turista jsem například vítal, že až do léta 1989 bylo snadnější získat povolení k překročení hranic zvané ,výjezdní doložka’… Pro Svědomí dodám aspoň něco, čeho si dnešní kampaň nevšímá.  Celý text pro Svědomí 6/2008 zde..

Nestačím se divit ! (58) (Jan Kukuczka pro Svědomí 5/2008)

Tvrdí se, že květen je nejkrásnější měsíc v roce a tak jsem si řekl společně s naším největším romantikem K. H. Máchou, „Je měsíc máj, je lásky čas“, projdu se dvojměstím, které rozděluje řeka Ostravice a které mi poskytuje teplo domova... Chtěl jsem si vychutnat ten lásky čas, procházkou dvouměstím, které je mi už hezkou řádku let domovem pohledem dnešního průměrného občana třetího tisíciletí. Jak vypadala romantika dnešní neurovnané doby? Skutečnost je jiná.  Celý text pro Svědomí 5/2008 zde...

Galileo (Antonín Žiška, Svědomí 5/2008)

Název spíše odpovídá tomu, že chci psát o středověkém učenci, který měl problémy s církví, když prohlásil, že země obíhá kolem slunce. Nechci rozebírat jeho další osudy na to jsou jistě povolanější odborníci, než jsem já. Mě jako sociologovi jde více o budoucnost a problémy co bude v nejbližší budoucnosti. Nebudu zde směšovat více problémů, otevřu jen jeden. Jedná se o budoucnost projektu Galileo, který je známý jako navigační projekt Evropské unie. Kolik bylo kolem toho tahanic již asi je každému známo. Tento projekt má nahradit naváděcí systém GPS, i když ani v tom zcela se mnou všichni nebudou souhlasit.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Víra nebo nevěra (Adolf Provazník, Svědomí 5/2008)

Psáno jest, víra tvá tě uzdravila. Marii Magdaleně Kristus Pán odpustil její hříšnou minulost, když se plně obrátila. Víra je určitý zásah do přirozeného řádu světového. Rozcestí, buď věřit nebo nevěřit, buď se rozhodnout pro Boha nebo proti jemu... Nejez nebo zemřeš, jez a nezemřeš; ani ten první hřích, to ovoce v ráji nebyla maličkost; často se pro víru těžko rozhodujeme.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

U dveří Tvých (K. Čajanová, Svědomí 5/2008)

U dveří Tvých jsem stanul

v ponížení

jak žebrák s rukou vztaženou

a prosící dlaní

a čekám až se otevrou -  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Kriste, uslyš nás (Václav Renč, Svědomí 5/2008)

Kriste, uslyš nás
kdy
ž nikdo z lidí na doslech nám není
a hlas náš z hlubin volá za všechny !
Tympánem, zvonem učiň naše dny
a stříbrem houslí našich srdcí chvění !
 Celý text ze Svědomí 5/2008 zde..

Levice a pravice (Renata Pourová, Svědomí 5/2008)

...Lidé sami se na žádnou levici a pravici nedělí. To pouze politici vyrobili jakousi doktrínu, kterou vytvořili iluzi nesmiřitelných táborů, něco jako jsou Sparta a Slávie a tak zfamfrnělí následovníci těchto tribunů lidu se jdou v duchu jakési pseudovědecké doktríny vzájemně mydlit s vítězným rykem toho, kdo vyhraje. Že jsou ve skutečnosti ale všichni poražení, jim vůbec nedochází. Vítězové jsou u Sparty a Slávie fotbalisté, v případě levice a pravice politici. Obojí jsou totiž za své exhibice zaplaceni naivním davem, který tak šikovně rozdělili a postavili proti sobě. Jak geniální. A tak si politici mohou mnout ruce nad výhledem nekonečné doby, ve které mají zajištěnu svou prosperitu, stačí jen pravidelně přikrmovat a rozdmýchávat imaginární nesmiřitelnost obou táborů...

Proč nikdo z nich neřekne: „lidi, tady je tolik neudělané práce kolem nás, máme‑li tolik nezaměstnaných, ať jí udělají a my jim na to z našich daní přispějeme, budou mít tedy na své živobytí a nám se tady bude lépe žít všem, bez toho svinčíku kolem?"

Neřeknou, protože by ztratili své rukojmí ‑ ustrašený dav, očekávající své spasitele na vedoucích politických postech jako své zachránce v dobách potencionálního nedostatku...  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Zpráva o stavu kladenských lesů (Jindřich Koudelka, Svědomí 5/2008)

Bývalo v obecném povědomí, že přírodní bohatství je požehnáním pro národ i pro stát. Bývalo, ale není. Spíše naopak. Tu je vápenec, tu je kopec. Byly tu‑ a nejsou. Tu je uhlí, tu jsou vesnice ‑ zmizí uhlí, zmizí vesnice. A kde je les, zmizí i ten‑ bez milosti pro les i zmrzačenou krajinu, bez užitku pro národ i pro stát, zato k užitku těch, co od státu /Státních lesů/ kupují les " nastojato"/!/ za přiměřenou cenu, aby pak vytěžené dřevo skončilo kdesi v Německu a Rakousku. Ta "přiměřená" cena je v přímé úměře k tomu, čemu se říká oním orientálním slovem bakšiš.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Englishness a češství (Bohumil Kobliha, Svědomí 5/2008)

Kdysi na začátku sedmdesátých let jsem pod stolem v restauraci zapomněl půjčenou 16mm promítačku. Když jsem ztrátu zpět v kanceláři u svého rýsovacího prkna s šokem zjistil, byl jsem smíškem Joem ujištěn, že tam přístroj už nebude. Tehdy jsem ještě věřil ve starou dobrou Anglii, tak jsem zaoponoval, a letěl zpět. Promítačka odpočívala dosud pod stolem. Vítězoslavně jsem ji dotáhl zpět, ale Joe žasl: "To je zázrak! Víš ona už Anglie dávno není to, co se o nás říká..."  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Modlitba (Mons. J. Veselý, Svědomí 5/2008)

Odevzdaně

 Schoulím se

do Tvé dlaně

 odevzdaně

Matko má  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Nechci mít společné dějiny s nepotrestanými zločinci (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 5/2008)

Ad. Anna Šabatová: "Mašíni rozdělují. Dokážeme mít společné dějiny?", Lidové noviny, úterý 8. dubna 2008.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Cikánská muzika (P. Karel Dachovský, Svědomí 5/2008)

Cikáni jdou po sněhu - housle, basa, harmonika.

U pomerančovníkového háje Lorcova Conchita chřestí tamburinou - vír tance.

Za války za ostnatým drátem mařili život cikánů - bolest a hněv.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Zdeněk Mastník ‑ Volá Londýn (Karel Habal, Svědomí 5/2008)

Zdeněk Mastník se narodil 5. července 1920 v Miloticích u Kyjova z učitelské rodiny... a tak tři dny před Vánocemi 1947 odjel do Londýna. To ještě nevěděl, že je to prakticky navždycky. V českém klubu se seznámil s lidmi s BBC a začal tam pracovat externě ve sportovním vysílání. Po roce 1948 začal také pracovat pro americkou tiskovou kancelář Foreign News Service Press, předchůdkyni rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Tak začal také jezdit jako reportér po uprchlických táborech Německa a Rakouska a dělal rozhovory s příchozími emigranty. Založil v Londýně Czechoslovak Student Information Service, která hledala v uprchlických táborech v Evropě doporučení pro studijní stipendia.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Poezie postkomunismu (I.) (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 5/2008)

Dnešní pan prezident prvé roky po roce devadesát mluvil o tom, že věci se mají dělat "správně a dobře", nesmí být žádná ideologie a "třetí cesta". Pak se ten pán stal pravičákem a dnes je i konzervativcem. Žádnému lotrovi odpovědnému za komunismus se nic skutečně nestalo. "Přirozeným" během věcí je právo a soudnictví "objektivní a spravedlivé", konkurzy vyhrávají "ti nejlepší". Proti "správným" zlodějům a vrahům nelze najít důkazy. Zločinci, kteří vyrostli v hodnotovém a pojmovém prostředí komunismu, se v sametové revoluci "dopracovali" k ideálu.Již není třeba hloupě a humpolácky dokazovat nebo nařizovat. Vyrobí‑li se ve společnosti "správně" řídký nihilismus, pak stačí zvýšit výkon čerpadla, jinak nastavit směrové klapky a společenskou tekutinu promixovat. A z těch pár zatvrdlíků, kteří nechtějí pochopit co je "správné a spravedlivé", se udělají kverulanti. Ještě lépe je si jich nevšímat. Nikdo jejich argumenty nezveřejní ‑ nejsou. Není je třeba ani zavírat, zbytečně to vyvolává pozornost ‑ jako u Vladimíra Hučína. Budou‑li příliš "agresivní", stane se jim nehoda. Postkomunismus je "humánní", dal většině "lidské právo" hodnotově a morálně zdegenerovat na uspokojování fyziologických funkcí. Oproti komunismu je to "pokrok", ten chtěl stejného výsledku dosáhnout přes pracovní tábory, šibenice, vězení nebo kulku.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Nebát se a nelhat ! (MUDr. Jaroslav Lhotka, Svědomí 5/2008)

Inflace znehodnotila peníze hlavně těm, kdo si spořili na stáří. Podzimní volby se blíží a důchodci jsou početní volební skupinou. Tak se vláda rozhodla nakonec přidat důchodcům alespoň almužnu 460 inflačních korun v průměru, když už se dožadovali vyššího příjmu stávkou lékaři, lékárnici, učitelé, železničáři a policajti.  Celý text ze Svědomí 5/2008 zde...

Vysoká politika je najzločineckejšia profesia (Vladimír Pavlík pro Svědomí 5/2008)

V mesačníku Svědomí už niekoľko rokov vychádzajú mimoriadne zaujímavé a faktografické články od Čestmíra Hofhanzla. Tento bývalý politik, podľa môjho názoru jeden z mála čestných a slušných vo svojej bývalej profesii, bez pozlátky opisuje čo prežil vo vysokej politike. Čitateľom tohto periodika by som preto rád priblížil niektoré pasáže zo 476-stranovej knihy od slovenského spisovateľa Ľuboša Juríka – Pokušenie moci, kde bez príkras opisuje realitu z vysokej slovenskej politiky, keď od júna 1992 až do marca 1997 pôsobil ako hovorca predsedu Národnej rady SR Ivana Gašparoviča a bol priamym svedkom tých najzávažnejších politických a ekonomických rozhodnutí. Pokiaľ sa niekomu bude protiviť moje konštatovanie, že 95 % politikov nemá právo ani na dôstojnú smrť, že ich jediným právom je čo najdlhšie skapínanie v tých najukrutnejších bolestiach, tak po prečítaní týchto pasáží by ma mali prestať odsudzovať. Kniha vyšla v roku 2001 a jej obsah je v mnohom podobný s českou realitou, za ktorú sa doteraz nehanbí istý Václav Klaus...  Celý text pro Svědomí 5/2008 zde..

Zdravotnické paradoxy (Vlastimil Podracký pro Svědomí 5/2008)

Spoluúčast pacienta na zdravotnických nákladech nastolila nové období zdravotnictví. Nejde jen o třicet korun u lékaře a za jednu položku na receptu, ale o princip. Proto takový odpor a odmítání. Jde o zavedení částečného tržního přístupu do dosud neplacených služeb (samozřejmě, že neplacené vše nebylo, byly tu úplatky a lobbyismus). Nyní už, po překonání Rubikonu, je možno spoluúčast zvyšovat podle potřeby, tak jak je to v jiných komoditách, prostě zdražovat na základě růstu nákladů a v podobně odůvodnitelných případech. Ponechme teď stranou do jaké míry je to oprávněné, ale věnujme se účelu: Má to odstranit tzv. nadužívání zdravotnických služeb. Celý text pro Svědomí 5/2008 zde..

Komentáře k „akci Hučín" (František Rozhoň pro Svědomí 5/2008)

...Kolaps marx-leninského komunismu však neznamenal konec utopismu, konstatoval i anglický filosof a politolog John Gray, především Bushova vláda znovu „plně přijala utopistické myšlení v podobě militantní víry v pokrok, který lze šířit za jistých okolností i pomocí síly". Nové myšlení vyjádřily ještě za Václava Havla nové teze: voják NATO může poskytoval bratrskou pomoc kdekoli po světě; předvojem občanstva jsou strany a jedině jim je „vyhrazena politická činnost". Kritika je odmítána, vždyť jsou chráněna lidská práva, a protože občan neví co se sluší a patří, je na ‘lidská práva’ úřad.

Začala vláda ČSSD a prvním „zmocněncem" pro ta práva jmenovala Petra Uhla, známého bolševika-trockistu. Hned se začalo mluvit o převýchově občanů a „za politickou činnost“ hrozil zákaz Vlastenecké frontě, v níž jsme se zamýšleli nad budoucností. Vláda vedená ODS trumfuje ministryní, která jasně deklaruje odhodlání zlomit občanů proti stále novým a novým zákonům dělajícím jim nový pořádek. V čase této přestavby také začala „akce Hučín".  Celý text pro Svědomí 5/2008 zde...

Nestačím se divit ! (57) (Jan Kukuczka, Svědomí 4/2008)

Do rukou se mi dostala kniha Milana Zeleného Neučte se z vlastních chyb s podtitulem Pohlednice z druhého břehu. Zalistoval jsem v ní a vřele doporučuji aby si ji přečetli všichni, aby pochopili kdo dovedl drtivou část národa tam, kde se skutečně nachází. Stačí mi citovat pouze část textu s obalu knihy, kde Milan Zelený píše: České hospodářství jsme dobrovolně předali do zahraničních rukou.nepatří nám téměř nic, máme jen dočasná námezdní zaměstnání. Ve vzdělanosti jsme klesli na jedno z posledních míst v Evropě. Náš politický systém jsme odvodili z první republiky, dodnes si nevolíme prezidenta a nejsme schopni ustavit stabilní vládu. Nevytvořili jsme vrstvu národních kapitalistů, která by nás reprezentovala a chránila ve světě. Proto všichni přicházejí k nám, ale my sami nejdeme nikam. Korupci jsme nechali systémově prorůst do všech institucí, do dřeně našeho bytí. I policie a její vedení nás stále méně chrání a stále víc ohrožuje. Česká společnost mohla být společností znalostní a inovační, světovou třídou ve vzdělání, politice i podnikání. Nestalo se tak a nikdo to již ztracené generaci roku 1989 nevrátí – nenahradí, ani nenapraví my své chyby vlastně dodnes žijeme, dodnes na ně doplácíme a díváme se, jak je žijí i naše děti.

Teď se jenom zlomkem ponořme do současnosti vlastních životů. Jeden se opravdu nestačí divit, když sleduje statistiky jak si žijeme...  Celý text pro Svědomí 4/2008 zde...

Oteplování (Bohumil Kobliha, Svědomí 4/2008)

Děsíme se zprávami ochránců životního prostředí, G7, a dokonce i bdělých" vlád o tom, jak se svět kolem nás znečisťuje a jak se zeměkoule otepluje. Lední medvědi jsou na tom prý nejhůře. Musíme v tom něco udělat.

Jsme nabádáni, abychom šetřili energii a naše ovzduší. Nic proti tomu naopak. Sám jsem na straně environmentalistů, ale... Buší se do nadužívání civilních letadel, ale zapomíná se na stovky vojenských náletů denně. Přehlíží se doprava tisíců družic na jejich oběžné dráhy matičky země, vymýšlejí se a střílí se vojenské válečné rakety. Bušíme do používání osobních aut, ale na válečná vysoko kubaturní vozidla, transportéry, pancéře a tanky zapomínáme. V roce 2006 anglická vláda dokonce vydala Zelený zákon" (Green Bill) na ochranu životního prostředí, ale zapomněla" v něm na znečištění našeho ovzduší vojenskými akcemi a válkami.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Prověrkové kvarteto (Radomír Malý, Svědomí 4/2008)

V bývalém panu poslanci Čestmíru Hofhanzlovi jsem nalezl, jak je zřejmé, spřízněnou duši. Způsob, jakým popisuje lámání charakterů v bolševické éře a diktaturu bezcharakterních individuí nad slušnými lidmi je něco, s čím jsem osobně přišel do styku za minulého, ale i současného režimu, až příliš často. Klasickou ukázkou byly normalizační prověrky, jichž jsem se stal obětí.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde..

Lidovecký místopředseda Macek pokrytec k pohledání (Václav Danda, Svědomí 4/2008)

Místopředseda KDU‑ČSL David Macek vyzval prezidenta Václava Klause k odsouzení potratů. Na tom by nebylo nic špatného, neboť potrat je společenské zlo, proti kterému je třeba bojovat. Poněkud překvapující je, že tento apel vyslovil člověk, který podporoval kandidaturu Jana Švejnara, kandidáta "havlistické" levicové koalice, v níž Macek tvořil jeden z opěrných bodů v lidoveckém prostředí. Rozebírat postoje Jana Švejnara je zbytečné, jako správný liberál je samozřejmě pro potraty i pro homosexuální svazky. Patří přece k "evropeistům" jako Macek.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde..

Aby bylo jasno: Od soudruhů rudé hvězdy k soudruhům hákového kříže (Jára Meců, Svědomí 4/2008)

Všichni víme, že na takové pořadí u výše zmíněných soudruhů není, ještě ani dnes naše veřejnost připravena. Právě proto je v nespočetných hlavách soudruhů i nesoudruhů nejasno, ba téměř zatemněno. Proto ty věčné bláboly, promíchané s nenávistnými výkřiky o neonacistech, extrémních fašistech a nacionalistech, slyšíme a čteme v nepřetržitém sledu od vítězného nástupu československých fašistů, nacistů i nacionalistů stmelených v Národní Frontě pod rudými prapory prosovětských pučistů v únoru 1948. Chceme‑li při posuzování těchto dvou politických dělnických stran náš úsudek osvětlit historickými fakty, musíme, aspoň heslovitě začít pěkně od počátku.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Mašínové a Paumer (Michal Krátký, Svědomí 4/2008)

Třídní boj rozhodně nebyl jejich poctivých hlav nápad,

nicméně ho akceptovali, spoléhajíc na bratrský západ.

Nenáviděli zločinecký režim za to, že heroje zatýkal a vraždil

a že o pokrok jde a mír přitom s licoměrným úsměvem tvrdil.

To tito mužové nemohli snést a jsouc všichni duchem vojáci,

rozhodli se zcela bez zaváhání začít účinnou odbojovou práci.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Kladivo na křesťany (Jaroslav Lhotka, Svědomí 4/2008)

Španělsko se rozdělilo na dva tábory. Socialistická vláda legalizovala právo na umělé přerušení těhotenství homosexuální manželství s právem na adopci dítěte, možnost pokusů s lidskými embryi. Socialisté po svém nástupu k moci v r. 2004 začali rehabilitovat Frankovy oběti. Žádná rehabilitace se netýkala obětí republikánského běsnění za španělské za španělské občanské války. Proto bylo v říjnu 2007 ve Vatikánu blahořečeno papežem Benediktem XVI. 498 mučedníků, usmrcených republikány "ve jménu revoluce.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Soumrak multikulturních společností? (Antonín Žiška, Svědomí 4/2008)

...V poslední roce se propaguje multikulturní společnost spíše ze setrvačnosti, než z nějakých explicitních pramenů, kde by se dalo dokázat, že funguje lépe. Je jisté, že skupování mozků ve světě se každému státu vyplatí. Jiné je to ale s přílivem imigrantů, kteří hledají politický azyl, ve skutečnosti mnohdy ekonomické výhody.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Vzpomínka na mého bratra (Jiří Wonka, Svědomí 4/2008)

Dne 26.4.2008 uplyne 20 let, co byl utýrán k smrtí "vězeň svědomí a advokát chudých" Pavel Wonka... Pavel, jako politický vězeň, napsal stovku tezí a dokumentů. Na závěr cituji z jeho díla Právní kultura: "Kultura národa není určována jen uměleckou tvorbou Či stavem veřejných záchodků, ale též především kulturou právní, která je, myslím, rozhodujícím kulturním kritériem."  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Nebylo to náhodou (Bohumil Kobliha, Svědomí 4/2008)

Stále se domníváme, že jsme pro tzv. Západní demokracie důležití. Opak je ale pravdou, a dnešek to potvrzuje zpravodajstvím či spíše nezpravodajstvím o právě proběhlých presidentských volbách v České republice. Zde v Londýně jsme marně čekali, že se objeví něco na některém ze čtyř oficielních kanálů britské televise. Nic. Na rádiu nic. A ani řádečka se neobjevila v největších anglických novinách The Sunday Times. Nicoucí nic. A není to tím, že pan prof.Klaus je osoba nezajímavá. Nejsme pro ně ani tak důležití jako nejmenší bývalá britská kolonie. ČR je dnes pouhý vybledlý satelit Západu.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Symbolizujú fašizmus len vyholené hlavy? (Vladimír Pavlík, Svědomí 4/2008)

...kladiem mimoriadne závažnú otázku: ktoré skupiny osôb na Slovensku najviac potlačili, a doteraz najviac potláčajú základné práva a slobody občanov, vrátane práva na slušný život, ako aj život samotný? Moja odpoveď je jednoznačná a nezvratná. SÚ TO ČLENOVIA PONOVEMBROVÝCH VLÁD A PARLAMENTOV. Z toho vyplýva aj ďalšia, mimoriadne závažná otázka: podporujú a propagujú voliči takýchto politických subjektov fašizmus? Moja odpoveď je jednoznačná a nezvratná. Áno, voliči takýchto politických subjektov podporujú a propagujú fašizmus. A čo je najstrašnejšie, ponovembrový sofistikovaný fašizmus cez ekonomiku tu politici realizujú na nevinných občanoch priamo cez zákony. No ani to nie je ešte všetko. Sadisticko‑fašistickí tyrani a vrahovia z vysokej politiky pri tvorení a realizovaní týchto zločineckých a zlodejských zákonov sa dokonca odvolávajú na svojich voličov...  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Vyjádřeme razantní odpor s „naším“ souhlasem s jednostranným vyhlášením nezávislosti Kosova (František Truxa, Svědomí 4/2008)

...Je nutné, abychom všemi prostředky působili na naše zástupce v Parlamentu EU, aby se zasadili o vytvoření podmínek pro návrat 200 tis. Srbů, Muslimů, Turků, Rómů a příslušníků dalších národností do Kosova do svých někdejších domovů. Aby se do Chorvatska mohlo vrátit rovněž 200 tis. Srbů do své rodné Krajiny odkud byli vyhnáni při etnických čistkách v rámci ofenzívy chorvatské armády vyzbrojené východoněmeckými zbraněmi. Když kdysi tak jednostranně informoval veřejnost cizí česky psaný tisk, ale i ČT l, tak ať se dnes obdobně stará o tyto utečence. Dříve Jugoslávie byla vzorem pokojného soužití multietnické společnosti ‑ nechť obdobně vypadá budoucí Kosovo...  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Teorie relativity a životní prostředí (Antonín Žiška, Svědomí 4/2008)

...Zatím nikomu nenapadlo v sedlech, zvláště v noci, kdy by byl energie z atomové elektrárny přebytek vyrábět vodík z vody a používat ho k pohonu automobilů. Lidově řečeno, zabily by se dvě mouchy jednou ranou. Ubylo by i zplodin ve velkých městech, nebylo by nutné stavět další uhelné elektrárny a dovážet stále větší množství ropy. Pokud jde v automobilech přepínat pohon na zemní plyn, jistě by to bylo možné provádět i s vodíkem. Samozřejmě výzkum by stál miliony, bylo by nutné překonat odpor naftové loby, pokud pan Bursík jezdí na alternativní paliva, mohl by jezdit i na vodík, pokud by mu to jeho strana povolila. Tímto naznačuji, že je třeba též změnit myšlení lidí a místo černobílého vidění světa vidět svět pomocí zelené teorie relativity, t.j. teorie relativity životního prostředí.  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Tak máme prezidenta, paní Nováková (Čestmír Hofhanzl, Svědomí 4/2008)

...S Václavem Havlem bych se jako horolezec na společné lano nenavázal. Ten pán nežil autentický život, jeho svět byl virtuální realitou. Hodnoty jeho světa, o kterých psal a mluvil, se slovem i v psané formě zdály odrážet pojmy, které to mluvené či psané slovo znamenalo v předkomunistické době. Václav Havel si ještě pamatoval obsah těchto pojmů a literárně je dovedl skládat do vět a prohlášení. Sám podle pojmů morálky, svědomí a odpovědnosti nikdy nežil, a to zvláště jako prezident. Byl typem závislého intelektuála, jaké zplodil virtuální svět uvadajícího komunismu... Připravil půdu pro svého následovníka, kterým se logicky stal Václav Klaus. Václav Klaus celou bytostí, myšlením i hodnotami je technologickým produktem komunismu a jeho "hodnot". Oproti Václavu Havlovi, potomku předkomunistické prominentní společenské vrstvy, který ještě věděl, co se nemá, ale dělal to, si Václava Klause dovolím označit za osobnost "bezmorální". Ve světě, ve kterém vyrostl, se takové hodnoty a pojmy nevyskytovaly...  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Právo a Spravedlnost k pokusům o skandalizaci prezidenta republiky (Svědomí 4/2008)

Bezprostředně po únorové volbě prezidenta ČR vypukla v některých českých médiích absurdní "povolební kampaň" nepokrytě útočící na znovuzvoleného prezidenta Václava Klause. Tato kampaň dosud trvá a prakticky denně zahrnuje českou veřejnost bulvárním výčtem údajných prezidentových "hříchů"...  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Komunisté si mohou oddechnout ‑ ODS je ubránila (Svědomí 4/2008)

Tiskové zprávy M.Mejstříka z 26.-27.03.2008  Celý text ze Svědomí 4/2008 zde...

Byl či nebyl odboj? (František Rozhoň pro Svědomí 4/2008)

Pamětníků ubývá, přepisovat dějiny je snazší,“ povzdechl si v Právu 12.3.04 profesor Václav Pavlíček. Já dodávám, že zneužívání informací v obchodním styku je trestné, zneužívání informací k ovlivnění společnosti je běžné. Výjimkou nejsou ani informace historické. Před Sametem byly zdůrazňovány dějiny sociální - středověká selská i novověká dělnická hnutí. Také svébytná období českých dějin jako husitské války a národní obrození. Po Sametu naopak zdá se, jakoby hybateli dějin byli podnikatelé, vojevůdci, vládci, a lid jim důvěřoval. Zdůrazňují se období, kdy se české dějiny kryly s trendy v okolí.

Dnes se k historii „vyjadřuje“ i špičkový budovatel padesátých let JUDr.Jičínský, který se teď dobře baví „dekomunizací“ schován v ČSSD: Odmítá uznání Třetího odboje. Byl totiž bojem i proti němu, a to má kdejaký politik za nepřípustné! Ten trend podpořil i „historik soudobých dějin“ Vojtěch Mencl....  Celý text pro Svědomí 4/2008 zde...

Nestačím se divit ! (56) (Jan Kukuczka, Svědomí 3/2008)

V listopadu tomu bude šestaosmdesát let, co Karel Čapek v Lidových novinách napsal krásné zamyšlení nazvané Druhý svět. Píše v něm že byla chyba, když byl stvořen pouze jeden svět. Podle něj měly být stvořeny k obrazu dokonalosti dva objekty paralelní; současný, na kterém by mužové praxe páchali své omyly, polovičatosti, nedůslednosti a chyby, druhý by byl vedle něj, poučenější, ve kterém by praktikovali přebrané, ty prokazatelně lepší věci.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Cesta dobra (Marie Řehořková, Svědomí 2-3/2008)

Řekl-li kdysi Jan Ámos Komenský, že dobro a pravda se neskrývá, pak měl zajisté na mysli jejich jasnou a přímo cestu dějinami celého lidstva. Dávné civilizace, v povodí velkých řek, byly prostoupeny úctou k vesmírnému řádu, která nebyla beze stop strachu. Tento řád se jim zjevoval každý den s východem slunce, s blahodárnou vláhou a s bohatstvím fauny a flóry, jež nevzcházelo s jejich konání. Bohatství přírody tu bylo, vedle nich a spolu s nimi.

Dávné civilizace v povodí Nilu, Indu, Hoangho a Jang-c´-ťiangu, Eufratu a Tigrisu měly svůj život, zvyky a tradice, to co se osvědčilo již předkům. Nová generace nikdy nezačínala zcela znovu, vždy se držela toho, co tu již bylo. Lidský rod se vyvíjí kontinuálně, zvykové právo udává směr, chrání a povzbuzuje k dalšímu úsilí, k tvorbě a objevování nového. Úcta ke stáří a životní zkušenosti dominuje. Pohodu v lidském žití zabezpečuje soulad mezi tradicí a novým, ještě nevyzkoušeným.... Celý text ze Svědomí 2-3/2008 zde...

Stará kniha (Jana Ryšavá, Svědomí 3/2008)

Stará KNIHA knih o tom vypráví,

že bude doba,

kdy zvítězí lež, ostudy, zákony "na hlavu" a bezpráví.

Také se v té knize píše,

že na světě již v budoucnu

nebude žádná světová říše.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Láska a sebeláska (Václav Durych, Svědomí 3/2008)

Rozdíl mezi láskou a sebeláskou je značný, třebaže mnohdy bývá nesnadno rozeznatelný. Láska k sobě samému je opakem pohrdání sebou samým. Ani to není tak jednoduché, ale prozatím nám tohle poučení postačí, chceme-li sebelásku oddělit odhalit, zbavit se jí, nebo ji aspoň omezit...  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Kam s ním? (MUDr. Jaroslav Lhotka, Svědomí 3/2008)

Památná osmička v letopočtech historie českého národa má své místo. Lidé mají často krátkou paměť i k nedávným volbám prezidentů. Tak např. v r. 1998 proběhla na Pražském hradě volba prezidenta. Jediným kandidátem byl Václav Havel, snad proto, aby nebyla zneuctěna jeho zásluha o český stát nějakým protikandidátem, jako se to stalo v r. 1992 za doby federace. V tajné volbě však Havel nepřeskočil laťku stanoveného kvora sněmovny. Ne a ne se přes ní přehoupnout s pomocí ODS. Tak se kmotři rozhodli zatknout opozičního poslance Miroslava Sládka...  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Právo a Spravedlnost oceňuje udělení premiérské medaile bratrům Mašínům (Svědomí 3/2008)

Politické hnutí Právo a Spravedlnost (PaS) oceňuje udělení premiérské medaile Josefu Mašínovi, Ctiradu Mašínovi a Milanu Paumerovi. Vážíme si toho, že Mirek Topolánek našel v sobě odvahu a nehledě na očekávaný povyk komunistů a kritiku tzv. demokratické levice toto vyznamenání udělil.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Kontroversní konverse (Bohumil Kobliha, Svědomí 3/2008)

V anglických plískanicích prosince 2007 pan Tony Blair, podivně sesazený ex‑premiér Británie, konvertoval ke katolicismu. Jeho oči už před `abdikací" od jara toho roku těkaly výrazem štvaného zvířete, i když skořápka sádrového úsměvu nezmizela z jeho kosmeticky zpracované tváře. Oči ale prozrazují ‑ to víme všichni.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Josef Hermann: 85 let (Svědomí 3/2008)

Josef Hermann napsal spoustu článků, mnohé vychází již řadu let i v rubrice Kulturní dědictví v papírové verzi Svědomí. Není rád, když se mluví či píše o něm. Protože však 6.dubna 2008 dovrší 85. let, troufají si o něm napsat alespoň pár řádek jeho dlouholetí známí z Kalifornie a redakce Svědomí.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Blahoslavené oči, které vidí, co vy vidíte (Adolf Provazník)

To jsou slova Kristova v době, v níž na světě působil. Všichni mohli tehdy vidět svého nebeského učitele a naslouchat jeho slovům. To my dnes nevidíme a neslyšíme, ale můžeme si to vyvolat v mysli.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

O diktatuře v sametu (Jára Meců, Svědomí 3/2008)

Připomínat v sametové diktatuře výročí vydařené únorové revoluce krvavé, patří ke komickému obrazu naší současnosti. Jsme lidé veselí, lidé pivní a žel z velké části i lidé bez paměti. Někomu rozum vymývá alkohol, jinému přesně cílená propaganda. Tak bylo za všech režimů a tedy - nic nového pod sluncem. To staré moudro - Chceš-li rozumět přítomnosti - uč se poznávat minulost, už nikoho z dorůstající internetové generace neinspiruje. K přemýšlení o lidské společnosti, o kvalitě nebo úpadku demokratického řádu, o demokracií s podobou chameleóna ani k úvaze o diktatuře maskované demokratickým hávem apod., k takovému myšlení už cesty, ba brzy ani pěšiny nepovedou. S občanem naprogramovaným žádný vladař neměl problémy.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Evropský etnomasochizmus (Vlastimil Podracký, Svědomí 3/2008)

Etnomasochizmus je patologické sebemrskačství v oblasti vlastního etnika. Je to především hledání těch nejhorších prohřešků vlastního národa, rasy, kultury a jejich neustálé vyzdvihování a volání po nápravě. Je to velmi rozšířený jev v úpadkové evropské kultuře související s relativizací hodnot a indiferentizmem. Hlavně ovšem takto patologicky chovající se lidé nejsou dostatečně ostrakizování ostatními, kteří se tak zdráhají učinit, protože indiferentizmu propadli. Je těžko vyhodnotit, zda je na postupu etnomasochizmus nebo je na postupu neschopnost mu čelit. Spíše je na postupu obojí, neboť indiferentizmus a relativizace jsou hlavními znaky úpadku a zanikání kultury. Etnomasochizmus tím vyplouvá na povrch.  Celý text ze Svědomí 2-3/2008 zde...

Vize světa bez televize (Jana Ryšavá, Svědomí 3/2008)

Až vypnou proud, vypnou počítače,
až nebudeme vědět z databází,
kolik je na kontě kaček,
až vypnou proud, pak budeme mít hlavu "vedle",
a nebudeme umět počítat bez kalkulaček.
 Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Jaro (Josef Hermann, Svědomí 3/2008)

Jaro má mnoho tváří. S radostí si rok po roce potvrzuji, že ta nejposlednější byla ještě krásnější, než všechny předchozí. Jaro má v sobě totiž nevyzpytatelnou moc kouzlit, laskavě mámit a šálit v dobrém, neboť nejrozmanitější lidské pocity k němu nakonec promění v obdivnou úctu a vřelou náklonnost. Vypozoroval jsem, že je to jedna z nejsamozřejmějších sympatií. Dosud jsem totiž neobjevil zapřisáhlého škarohlída, tedy člověka bez kladného vztahu k jaru.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Železná opona (Hana Richterová, Svědomí 3/2008)

1948. Hákový kříž se poklonil rudé hvězdě,

zvony ruské zemi, zvony soudruhům…

Česká duše umlká, umlká i duše člověka

pod tíhou Rudovouse.

Divadlo začíná, diváci v okovech,

usedají, s nevolí, pod vůlí.

I podvolí se podvolí…

Kdo by soupeřil se smrtí...  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

O loajálním bludu (Z Rozhlásku Járy Meců, Svědomí 3/2008)

Co proroků nám věštilo že bude konec s námi.

Dnes u náhrobku proroků listujeme dějinami.

My ke každému vladaři jsme vyznávali lásku

nechť měli cukr nebo bič my vždycky měli masku.  Celý text ze Svědomí 3/2008 zde...

Když jubileum zaťuká na dveře satirika (Svědomí 3/2008)

Když člověk uvažuje co je to vlastně satira, znalý si to vyloží to po svém. Třeba že je to medikament proti lhostejnosti na stav duše. Minulé století a počátek jedenadvacátého, to je neustálé přetváření společenských řádů a satira v nich má své nezastupitelné místo. Tento žánr, to je dokonale zrcadlo, které strhává masky nedokonalostem života ve společnosti, zvláště pak v dnešní morálně devastované době, kde platí zakořeněné heslo: Chceš‑li žít jako prase v žitě ‑ buď svině. K jubileu Járy Meců...

Vítězný únor v očích Naděždy K. (Svědomí 3/2008)

Tisková zpráva Martina Mejstříka z 25.února 2008.  text ze Svědomí 3/2008 zde...

Kdo je tady vrahem? (Radomír Malý pro Svědomí 3/2008)

„Vyznamenali vrahy..." – to je možno dnes často slyšet z úst některých našich lidí, ohloupených sprostým vyjádřením předsedy KSČM Vojtěcha Filipa k udělení vyznamenání bratřím Mašínům a Milanu Paumerovi. U části české veřejnosti jsou to „vrahové", protože zabili při svém útěku na Západ 6 lidí.

Na tuto drzost je třeba položit protiotázku: Kdo je tady vrahem? Podle právní definice každého civilizovaného státu je vrahem ten, kdo „vědomě, úmyslně a s rozvahou zabije druhého člověka...“ Bylo tomu tak u bratří Mašínů a jejich skupiny?  Celý text pro Svědomí 3/2008 zde...

Příliš realistický únor (František Rozhoň pro Svědomí 3/2008)

Lidé budou vždy shledávat nedostatky v dosavadní organizaci lidstva, a podávat více méně promyšlené návrhy, jak nedostatky opravit. To napsal filosof Emanuel Rádl a připomněl novodobé pokusy: reformaci, moderní republiky, demokracie, socialismus. Pokus o nápravu socialismem a jeho demokracií nabral obrátky vinou neupřímných slibů KSČ o národní cestě se svobodou, bez kolchozů. Kdo nevěřil a připomínal Gottwaldovy hrozby, že zakroutí demokracií krkem, byl odkázán na Jana Masaryka. Ten potvrzoval, že komunisté spolupracují s ostatními stranami, budují demokratickou šťastnou zemi, a že je výmysl, že by komunisté chtěli někoho z vlády vytlačit...  Celý text pro Svědomí 3/2008 zde...

Nestačím se divit ! (55) (Jan Kukuczka, Svědomí 2/2008)

Když nastavím své ucho v hospodě, zjišťuji, že opravdu žiji v demokracii, bohužel ke škodě nás všech tak trochu nevzdělané. A tu mne napadá, zda si vůbec zasloužíme demokracii. Zda v politicky prosyceném prostředí umíme žít. Když sledujeme na televizní obrazovce kdejakou anketu tázaných lidí, zjišťuji, jak jsou občané znechuceni hašteřivostí některých politiků. To je také jeden z důvodů, proč někteří lidé odmítají chodit k volebním urnám.  Celý text pro Svědomí 2/2008 zde...

Proč se zdražuje elektřina? (Pavel a Antonín Žiškovi, Svědomí 2/2008)

Hlavním viníkem je stát a tato nemravná vláda. Ano, nesouhlasíme s politikou ČEZu, ale stát mu to dovoluje. Zřejmě se jedná o velkou korupční aféru.

K čemu máme státní Energetický regulační úřad? Cožpak se dá hovořit o zisku, 43 miliard korun, jako o regulovaném? S ohledem na to, že stát je velkým akcionářem ČEZu, je naprosto jasné, že jde o skryté zdanění (dividendy).  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Názor k razantní podpoře ODS vstupu Turecka do EU (František Truxa, Svědomí 2/2008)

ODS representovaná poslancem Zahradilem obhajuje brzký vstup Turecka do EU... Jsem toho názoru, že p. poslanec Zahradil by měl prosazovat, aby Turecko finančně alespoň částečně nahradilo genocidu arménského národa, kdy zejména v letech 1915‑1916 pod taktovkou tehdejšího min. vnitra turecké vlády M. Talaata spolu s šéfem tajné služby Seyferim zorganizovali vyvraždění 1,5 milionu civilních příslušníků národa. Aby alespoň částečně odškodnilo strašné škody a krvavé lázně učiněné Bulharům, Srbům, Chorvátům a Řekům. Když již letectvo EU a USA nebombardovalo Turecko při likvidaci stovek kurdských vesnic a měst a vyhnání bezbranného obyvatelstva včetně dětí do mrazu pohraničních hor, tak by měli tuto vládu alespoň donutit, aby tyto strašné škody alespoň z části nahradila, zajistila Kurdům svébytnost a přinutila vládu, aby její vojáci vyklidili okupovanou část Kypru. Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Zvon  po páté (Milan Křesadlo - recenze, Svědomí 2/2008)

"Umlčený zvon", román Karla Dachovského z doby komunistického omámení/pomatení a původně napsaný v letech 1985‑86, vychází odvážně v nakladatelství Řád po páté. V předmluvě sám autor uvádí obavy svých přátel, že tématika je už pasé, a že už nikoho nebude osud řádového bratra františkána zajímat. Je jistě pravdou, že doba komunistického temna u nás byla světově překryta utrpeními celých národů i náboženských skupin. Jen si připomeňme utrpení Iráčanů, Palestinců či muslimských zajatců v americkém Campu Delta na Quantanamo Bay, ale to je jaksi mimo náš dosah. "Nehas co tě nepálí", doporučuje české přísloví, ale reverenda Dachovského zřejmě stále udivují a jitří děje okolo kdysi řádového spolubratra Jana Baptisty Bárty, jak byl překřtěn Josef Bárta u františkánů.  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Čas (Karel Dachovský, Svědomí 2/2008)

Obrovské digitální hodiny nad Jeruzalémem odměřují čas,

kdy Kristus vydechl naposledy a nůžky naznačily druhou éru.

Ještě nebyl ďábel poražen, protože padají duše do rozpáleného Močálu...  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Slovo Práva a Spravedlnosti k volbě prezidenta České republiky (Svědomí 2/2008)

Ačkoli se prezident republiky těší v ČR poměrně omezeným pravomocím, jeho volbě je tradičně připisován mimořádný význam, neboť osobnost prezidenta mívá nepřehlédnutelný vliv na celkovou politickou atmosféru v zemi. Právě s ohledem na tuto skutečnost se hnutí Právo a Spravedlnost (PaS) již na svém březnovém sjezdu rozhodlo podporovat kandidaturu dosavadního prezidenta, pana Václava Klause. Mimoparlamentní politické hnutí pochopitelně nemůže prezidentskou volbu nijak přímo ovlivnit, svým postojem nicméně může (a podle našeho názoru také musí) demonstrovat v dané situaci svou vlastní pozici.  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Vzpomínám na Únor (Jára Meců, Svědomí 2/2008)

Vzpomínám na Únor, když vidím svoji vlast obtočenou dráty,

Vzpomínám na Únor, když vidím ruce sedřeného táty,

Vzpomínám na Únor, když čítám mrtvé od popravčích špalků,

Vzpomínám na Únor, když vidím pod křížem svůj národ svoji matku...  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Arogance moci reformou (Jaroslav Lhotka, Svědomí 2/2008)

Společnost totalitního ateismu vzniká zničením křesťanství, spojená s vypuzením Boha z lidských myslí a příbytků. Patří k "dobrému zvyku" zpochybňovat pravdivost evangelií a přidržovat se Marxova tvrzení, že Církev je opium lidstva. Přitom existují vyšší hodnoty nežli je moc, hmotný blahobyt, ideologie. Křesťané nemohou rázem změnit tvářnost dnešního světa, ale mají příkaz od Krista nepřizpůsobit se zvrácenému a zkaženému světu, jehož poddajní otroci budují babylonskou věž, kde vládne multikulturismus namísto úcty k Bohu. Rozšiřování říše zla a poddajných otroků, je cílem každé totality moci, ať je hnědá, černá, rudá, modrá. Jejím znakem je barbarství, které redukuje duchovní díla na úroveň brakové literatury.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

O demokracii a svobodě (František Rozhoň pro Svědomí 2/2008)

...Čechoslováci v II.odboji bojovali za svobodu, vybojovali demokracii. G. Orwell už ale varoval, že se k ní hlásí obhájci kteréhokoli režimu (!), protože se to pociťuje jako chvála. Proto se i poválečné Československo chválilo jako ‘nejvyšší forma demokracie’ (lidová, později socialistická). Dnes tu demokracii zveme totalitní, ale to není v dějinách poprvé...

Francouz Montesquieu ( 1689 – 1755 ) rozpoznal, že ‘svobodu’ jako svobodu jednotlivce od svévole moci zajišťuje, jestliže se na vládě podílí více složek a žádná nemůže získat nadvládu. Když v Anglii spoluvládli král, aristokracie (Sněmovna lordů) a neurozený lid (Poslanecká sněmovna), byly zajištěny občanské svobody a disent (náboženský) byl tolerován. Poválečné Československo fakticky a v roce 1960 i „právně“ (když „Jičínského ústava“ zakotvila vedoucí úlohu státostrany KSČ) se přihlásilo k ‘demokracii’ první - svoboda závisela na okamžitém rozpoložení vedoucích „straníků“.  Celý text pro Svědomí 2/2008 zde...

Literárně dramatická společnost Místecká Viola slavila (Dajana Zápalková pro Svědomí 2/2008)

Co slavila? Páté výročí svého založení. Vím, možná si řeknete, to je směšné, co chtějí slavit?

Ale vždy je co oslavovat! Například, že se ráno probudíme, že nám je dáno dál žít na tomto krásném světě, že svítí slunce, ale také, že máme kolem sebe partu přátel, která je laděná na stejnou notu a je ochotná se se svými pocity podělit s jinými lidmi.

Tak bych charakterizovala současnou Místeckou Violu. Výborná parta lidí různého věku, rozdílného povolání, ale přece je jedno stmeluje – zápal a nadšení pro poezii, prózu, kterou dokáží vždy společnými silami výborným dramaturgickým ztvárněním podat vděčnému posluchači. A ti se už naučili na jejich literární večery chodit. Vždy očekávají něco nového, zajímavého a troufám si říct, že málokdo odcházel z akcí připravovaných Místeckou Violou zklamán.  Celý text pro Svědomí 2/2008 zde...

U nás v Kocourkově (Jára Meců, Svědomí 2/2008)

V Beskydech je deštivé únorové pondělí. V pátek 8. února v deset hodin dopoledne ve Španělském sále na Pražském hradě budou senátoři a poslanci volit hlavu státu. Tisk informuje, že to bude „Supertajná volba prezidenta. Tajná jako nikdy." V hospodách i putykách všelidových je opět veselo. Máme demokracii, ale „ti nahoře" jim opět za nic na světě nedají do toho mluvit. Rozhodnutí o hlavě státu znovu vzejde z hloučků navzájem se hašteřicích mužů, vyjde z ostražitého spikleneckého až kabaretního šepotu v kuloárech a tajných schůzek. Volit prezidenta se lidu prostému nepřísluší, míní vladaři. Lidu patří chléb a hry.  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Obete „demokracie“ a „ekonomických reforiem“ (Vladimír Pavlík, Svědomí 1-2/2008)

Pri spomienkach a oslavách 18. výročia Novembra 1989 sa pohovorilo a popísalo všeličo. Od bludov tzv. revolucionárov z chartistickej nomenklatúry, cez ďalšie bludy o porážke komunizmu z úst KSČ a ŠtB vyklonovaných „revolucionárov“, ukončené chválospevmi prednovembrových zbabelých občianskych núl, ktoré sa po novembri 1989 dostali do vysokej politiky. Na necenzurovaných internetových portáloch sme si ale mohli prečítať aj iné, omnoho realistickejšie hodnotenia samotného Novembra, ktoré ale nemali šancu sa dostať do lokajských a nesvojprávnych médií, ovládaných zahraničným kapitálom. Aj preto sa doteraz nesmie hovoriť o sociálnych samovraždách, ktoré sa na Slovensku stali súčasťou sofistikovaného fašizmu cez ekonomiku.  Celý text ze Svědomí 1-2/2008 zde...

A tak ještě jednou k US POW/MIAs aneb Česko s dvojí tváří falešného hráče (Hana Catalanová, Svědomí 2/2008)

Skutečnosti kolem osudů US POW/MIAs (američtí váleční zajatci a pohřešovaní) z období korejské, vietnamské a studené války nejsou stále objasněny, přestože to stálo a stále stojí spousty peněz daňových poplatníků jak na americké tak na české straně (a samozřejmě i peníze lidí z dalších zemí). Věnuji se sledování spolupráce české strany; informace o spolupráci s dalšími zeměmi bývalého sovětského bloku jsou k dispozici na webových stránkách amerického Ministerstva obrany. K tomu jen stručně konstatování amerického zástupce: „Když se porovná spolupráce české vlády se spoluprácí vlád dalších zemí, navíc i těch, které nejsou členy NATO, Češi naprosto propadají.“ Z české strany byly totiž americkým vyšetřovatelům kladeny překážky na každém kroku.  Celý text ze Svědomí 2/2008 zde...

Předvolební zaškobrtnutí? (Pavel Zvěřina, Svědomí 2/2008)

Je mi líto, ale panu rezidentu Klausovi buď docela dobře neslouží paměť anebo lže. Jedná se mi o jeho dopis soudruhu Paroubkovi, kde prezident mimo jiné tvrdí: "...za celých pět let jsem při udělování milostí důsledně dodržoval jeden základní princip: milost se eventuálně uděluje až po vynesení rozsudku...". Já si naopak vzpomínám, že pan prezident Klaus dal milost korejským šičkám...  Celý text zde...

Nestačím se divit ! (54) (Jan Kukuczka, Svědomí 1/2008)

Vstupujeme do roku začínajícího pro náš národ s magickou osmičkou na konci. Osmička je prevít a nemám toto číslo moc v lásce, protože mi velmi připomíná ne zrovna ladné křivky mého těla. Když jsem se nad tím trochu zamyslel, zjistil jsem, že vlastně samotná osmička po malé úpravě vypadá jako otazník a ten jako by se sám ptal osudu, co nám má asi nadělit. Pan prezident nás v novoročním projevu ubezpečil že se máme jako nikdy předtím. Já jsem se musel štípnout do hýždí, abych se přesvědčil že nespím hlubokým zimním spánkem a hned jsem si položil otázku o kom že to hlava státu mluví?  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Kde zvítězila komuna (Jára Meců, Svědomí 1/2008)

Kde mají Únor Vítězný, a vládu lidu ryzí,

tam lidská práva k smíchu jsou a lidskost - pojem cizí!  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Totální zbezmocnění (Bohumil Kobliha, Svědomí 1/2008)

Co můžeme očekávat do konce první dekády třetího tisíciletí? Pro rok 2008 je nutno počítat předně s totálním zbezmocněním občanů. To platí všude tam, kam dosáhl a zasáhne lumpenkapitalisty vyprojektovaný průmysl antiterorismu. Anglický premiér, nezvolený leč přesto vládnoucí pan Gordon Brown, ohlásil v půlce listopadu 2007 další prohloubení antiteroristických opatření a akcí. Policie už dostala a dostává další práva, jaká nemají od španělské inkvisice a německého nacismu v Evropě obdoby. V inkvisici se čisté zbožné panny přiznávaly, že obcovaly s ďáblem. V nacismu po pár hodinách výslechu doznali mužové vybraní k likvidaci vše, co bylo potřeba. To se v Anglii dneška opakuje s muslimy. Ne že by vyznavači Islámu museli připustit obcování s ďábly, postačí, když se vybraný "dozná", že se účastnil přípravy teroristického útoku, byť byl na druhé straně globu na dovolené. Hysterie antiterorismu musí být stále živena! Stačí, aby ten který mluvil otevřeně kriticky o sražení věží WTO (9/11), a už se mu musí zacpat ústa. Příkladem je klerik Abu Hamza, byť pro Anglii a USA jako národovec bojoval za vyhnání Rusů z Afganistanu, při čemž byl těžce zraněn.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Optimisti z Ústavu pamäti národa (František Bednár, Svědomí 1/2008)

Iniciatívu Ústavu pamäti národa Slovenskej republiky(ÚPN), ktorý nedávno podal štyri podnety (30 ďalších vraj pripravuje) na Generálnu prokuratúru s označením, že ide o nepremlčateľné zločiny totalitného komunistického režimu, nemožno prijať ináč ako pozitívne. Je potrebné zdôrazniť, že ide o obzvlášť závažné zločiny, vraždy kňazov a usmrtenia občanov na bývalých Československých hraniciach.

Na prvý pohľad by sa nezainteresovanému z radov verejnosti, ktorá sa o tomto dozvedá z rôznych médií mohlo zdať, že Slovenská republika sa ako člen EÚ začala po osemnástich rokoch riadne vyrovnávať so svojou totalitnou minulosťou v duchu rezolúcii a odporúčaní Rady EÚ.

Ako bývalý odporca totalitného režimu pred rokom 1989 a aktivista organizácie politických väzňov a obetí komunistického režimu, po viacerých skúsenostiach s reálnym vyšetrovaním týchto zločinov zo strany tzv. orgánov činných v trestnom konaní, však súčasný optimizmus ÚPN už roky nezdieľam.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Úvaha k dalšímu výročí rozpadu Československa (František Truxa, Svědomí 1/2008)

Statistický průzkum ze současnosti dokázal, že větší část Slováků vzpomíná na společný stát s lítostí nad současným rozdělením. Je to velký rozdíl proti původnímu separatismu a jen malá část - zhruba kolem 5% se staví k dřívějšímu soužití nadále negativně. U nás dnešní mladá generace rozdíl nedokáže posoudit a zcela si neuvědomuje, co vše se rozdělením ztratilo. Dobří ekonomové by spočítali velké ekonomické ztráty přerušením společné dělby práce a narušením této koprodukce.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Zelená cesta k bezpráví (Jaroslav Lhotka, Svědomí 1/2008)

Státní zřízení budované na nespravedlnosti musí lidem lhát už od školních let, aby obelhaní neviděli Kristovo Světlo, uvěřili, že Bůh neexistuje a je jen hmota ‑ materie jako prvotní. Lidé zbavení svého svědomí pak věří báchorkám o vzniku člověka z opice, dají se snadno obelhat a zmanipulovat masmédii a jako otroci konzumní společnosti jsou vyznavači materiál i srnu. Na, materialismu je postaven komunismus. Hmotná bída je strašná, ale mnohem horší co, do důsledků je bída duchovní. Při ní ztrácí člověk vnitřní oporu, snadno podléhá depresím, život pro něj má cenu jen v přítomnosti, jak přežít den.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Jak tam vůbec mohou žít lidé ? (Jan Boralt, Svědomí 1/2008)

Senzibilové říkají., že se na místech hrůzných masakrů projevuje negativní energie. Jistě každý zná nějakou historku, že na místech velkých krveprolití se čas od času děje něco, co bychom mohli označit jako záhadu. Vyskytují se obrazové i zvukové efekty, ukazující biřice kdysi na místech řádící. A proto si říkám: Proč jenom biřici a někdy v dávných časech? Copak nebyl čas Velkého teroru?  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Brusel (Jana Ryšavá, Svědomí 1/2008)

...Kdo dnes Čechům narovnává myšlení? Věčné hloupé reklamy, telenovely a hádky politiků. A proč v Čechách naději vidět není?

To Brusel nařídil, na to stačí slova suchých úředníků.

Naději , chceme naději! Dejte nám zpět naději! To voláme mobilem do Bruselu...  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Petice extremistů se líbila i v ODS (Bedřich Kratochvíl, Lidové noviny, 8. ledna 2008)

Reakce na petici D.O.S.T., text novinové reakce zde..

Anticharta revival? (Finrod Felagund, Svědomí 1/2008)

Před nějakým časem byla zveřejněna petice s názvem D.O.S.T., což je název složený ze zkratky Důvěra, Objektivita, Svoboda, Tradice. Pominu-li, že je název trochu nešťastně zvolený, protože se špatně hledá v google, nemohu pominout to, že politicky korektní Lidovky zaujaly rukou pana Bedřicha Kratochvíla naprosto hysterický postoj, ne nepodobný tomu, co předvedla komunistická moc krátce po zveřejnění Charty 77. Nechci dávat do souvislosti petici D.O.S.T. s Chartou 77 kvůli tomu, abych jí dodal vážnosti srovnáním s čímsi dnes známým a veřejně ceněným (mimo jiné také proto, že signatáře Charty považuji sice za velmi odvážné lidi, ale i tak s dlouhodobě marginálním vlivem, který se dnes přeceňuje), ale proto, že vidím podobnost mezi reakcí na oba dokumenty.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Pátá kolona ? (Jaroslav Mílek, Svědomí 1/2008)

Dost mě překvapují protiamerické nálady a mnohdy doslova tažení proti USA, zavánějící pátou kolonou. Tento trend není jen v českém tisku, ale je jevem celoevropským. Není to nic nového...  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Souchotě peněz (Bohumil Kobliha, Svědomí 1/2008)

Při jednom z mých posledních rozhovorů s Miroslavem Dolejším jsem byl informován o úmyslu jistých bankéřů položit světový měnový systém, v případě že Amerika opustí Izrael. Bylo to někdy roku 2000, a tedy i před "9/11". Dnes jsem přesvědčen, že pohrůžka vyvolaná danou pohnutkou byla planá a pouze chytře vymyšlená jako jeden ze strašáků. Finanční systém se totiž pokládá sám a nevyhnutelně.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Kladivo na čarodějnice (Václav Bureš, Svědomí 1/2008)

Nechci se v této úvaze zaobírat známým dílem Václava Kaplického, kde vystupuji fiktivní čarodějnice a inkvizitor Boblig z Edelstadtu. Chci zaměřit na realitu dneška a to je hon na domnělé neonacisty. Obyčejný člověk musí nabýt dojmu, neonacisté jsou úplně všude, od řadových dělníků přes policii a zatím naposledy jsou odhalení i v armádě.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Zdravý rozum velí DOST (Michal Semín, Svědomí 1/2008)

Česká média, včetně MF Dnes, referovala ve stejný den a ve stejném duchu o údajném propojení některých vrcholných politiků ODS (6 poslanců a 1 senátor) s tzv. radikální pravicí prostřednictvím občanské iniciativy D.O.S.T. (Důvěra ‑ Objektivita ‑ Spravedlnost ‑ Tradice). Vzhledem k tomu, že zpráva ČTK, ze které novináři i televizní zpravodajové nejspíš vycházeli, obsahovala nepravdivé údaje a jako celek vykazovala značné manko objektivity, považuji za nutné se k této záležitosti vyjádřit. Jako spoluiniciátor petiční akce na obhajobu tradičních morálních a kulturních postojů před řízeným procesem ideologizace společnosti prostřednictvím tzv. antidiskriminační agendy zodpovědně tvrdím, že na vzniku iniciativy nemají tzv. extrémní politické síly (neonacisté, fašisté) sebemenší podíl.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Moje cesta k sametu (Čestmír Hofhanzl, Svědomí r.2008)

Poznávání světa, rok 1968 a doba normalizace, zkušenosti ze zlínského Gottwaldova, odchod z Gottwaldova a osmdesátá léta, stav české společnosti na konci osmdesátých let.  Celý text ze Svědomí r.2008 zde...

Pravdy o „pravdách“ aneb Každý má svou pravdu (Jára Meců, Svědomí 1/2008)

Konečně jsme se dočkali. Rok s osmičkou hlavy prý rozjasňuje hned po Silvestru. Mnohým lidem zasvitla naděje, že je nebudou mít jen na klobouky, kšiltovky, čepice nebo přilby, které v čase demokratického osvobozování dosud neosvobozených národů znovu přicházejí do módy. Pamětníkům s osmičkou už nikdo nemusí nic povídat. 1918 - 1938 - 1948 - 1968... „Po tolika osmičkách, by mělo přibývat na rozumu každému myslicímu“ mudruje babka Kropáčková, která jako nejstarší babka v paneláku prošla všemi režimy minulého století. Žije v nejčernějším pesimismu, lidi považuje za chodící mrtvoly přemýšlející už jen žaludkem, které oživují prý jen pohlavní žlázy.  Celý text ze Svědomí 1/2008 zde...

Z divadla české „politiky“: Fotbal nejsou jen kapříci (František Rozhoň pro Svědomí 1/2008)

České politické divadlo přineslo i v závěru roku 2007 scény, které ve volebních programech nebyly. Jakoby cílem nebyla správa země, ale nezávazná zábava, vynesla rodinná „politika“ do čela parlamentního Výboru pro slaďování rodinného a profesního života svobodnou matku, která porodila dítě ženatému panu premiérovi. „Politika“ zdravotnická zplodila „reformu“, která nemotivuje lékaře, aby jejich klienti byli co nejzdravější - každá návštěva a předepsaný výkon jim přináší hotové peníze či „body“, pojišťovny neslibují pokuty za zbytečné výkony, ale za odpuštění poplatku občanům. Tohle je spíš testem poslušnosti občanů než kompetentním zásahem do veřejného zdravotnictví, podivností tomu konkuruje snad jen „politika“ bezpečnostní.

Když koncem roku stávkovali učitelé, zazněl v rádiu postesk, že mládež dnes nemá respekt ani před policistou. Je to důsledek dlouhodobé polistopadové politiky, dodal jsem sám pro sebe. S Vámi se chci podělit o některé příklady, proč tak smýšlím. Vybírám ty spojené s fotbalem.  Celý text pro Svědomí 1/2008 zde...

 

zpět na hlavní stranu      články Svědomí 2006 až 2007    články Svědomí před rokem 2006